Pro obce okresu Frýdek-Místek tyto údaje znamenají, že jejich obyvatelé dluží o další tisícikorunu více, jak vyplývá ze studie společnosti Czech Credit Bureau (CCB).
Správce rozpočtu na frýdecko-místecku tak musí každý měsíc udělat to samé: škrtnout si bezmála patnáct procent z příjmů, protože ty jdou povinně na splátky úvěrů, leasingu a úroků.
Za tři roky rok, během nichž mapovala studie CCB zadluženost obcí, se ovšem nejvíce do dluhů ponořily obce na Chomutovsku - zvýšily je o téměř 1150 korun na člověka.
Nejvíc "trpí" Praha. Ta se na zadlužení všech obcí a měst v Česku podílí 45 procenty a každý Pražák tak "dluží" více než 40 tisíc korun.
Přesto jsou to čísla, která by v dalších letech mohla znovu rapidně narůst.
CCB totiž tvrdí, že obce jsou zadlužené v podstatě velmi málo.
"Obce jako celek si mohou stále půjčit velký objem peněz, aniž by to automaticky vedlo k problémům," míní Jan Cikler, projektový manažer CCB.
Celkový objem půjček, který mají v současnosti obce k dispozici, dosahuje 107 miliard korun. Průměrně tak dluží občan České republiky za svoji obec 10 484 korun.
Ušetřit, pak zadlužit
Katastrofické scénáře o "krachujících obcích" se nenaplňují. Naopak se ukazuje, že místní politici dokáží spořit, pokud je třeba.
Ve chvíli, kdy se výrazným způsobem snížil příjem obcí z dotací, začaly stejně výrazně šetřit na kapitálových výdajích a investiční plány přesunuly na pozdější dobu.
Celkové zadlužení obcí sice roste, ale zvolna a podle zástupců CCB zdaleka nedosahuje kritických hodnot.
Nejzadluženějším krajem Česka je Praha, druhá příčka patří Jihomoravskému kraji - tomu ovšem vydatně napomáhá zadlužení města Brno.
Naopak nejméně musí platit obce a města na Mostecku. Zde jsou to necelá dvě procenta z příjmů, která putují bankám a finančním institucím jako splátky úvěrů.
Zatím bez problémů
"Domníváme se, že si obce mohou půjčit i násobek tohoto čísla, aniž by se tím ohrozilo jejich financování," dodává Cikler.
Tato tvrzení dokládají studií, která bere v potaz všech 6225 obcí a hodnotí nejen jejich finanční zdraví, ale i další ukazatele, jako je rozvoj infrastruktury, počet produktivních obyvatel, či velikost obce či města.
K hodnocení užívá sedmistupňové škály, dle rizika. A padesát procent sídel se vejde do hodnocení, které vyjadřuje jen nízkou míru rizika.
Ministerstvo sleduje špatně
Určitým překvapením pro autory studie ale byla skutečnost, že ministerstvo financí při hodnocení obcí pracuje s čísly, která velmi špatně vyjadřují reálný stav obce.
"Úředníci z ministerstva využívají k hodnocení zdraví obce takzvanou dluhovou službu, tedy poměr splátek úvěrů, leasingů a úroků k celkovým příjmům obce," vysvětluje Pavel Finger, člen představenstva CCB.
"Jenže tenhle ukazatel ukáže na problém nejdříve dva roky poté, co vlastně vznikl," dodává.
To je vidět na příkladu Rokytnice nad Jizerou, která prošla "obecním bankrotem". Její zadlužení na obyvatele dosahovalo v roce 2002 a 2003 téměř sto tisíc korun a obec téměř nesplácela. V roce 2004 radní přistoupili k prodeji obecního majetku a vyřešili některé dluhy s věřiteli. Zadlužení kleslo na sedm tisíc korun na jednoho obyvatele.
Jelikož ale ministerstvo sleduje právě údaj o tom, kolik obec splácí, tak se o problémech dozvědělo až v roce 2004, kdy třicet procent příjmů šlo právě na vyřešení dluhů. A tak se na "kobereček" obec dostala vlastně až v roce 2005, kdy už bylo dávno po krizi a většina problémů zanikla.
"Ministerstvo financí sleduje zkrátka jeden údaj. Dluhová služba obce nesmí překročit třicet procent. Jenže je to příliš jednoduchý ukazatel, který navíc vyjeví problémy až ve chvíli, kdy už měly být vyřešeny," uvádí Pavel Finger.
