Brno - Zjištění, že velké obchodní řetězce si příliš nelámou hlavu s chováním ke svým zaměstnancům, přibývá.
Zatímco v roce 2006 Inspekce práce udělala celkem 106 kontrol, při kterých zjistila 187 druhů pochybení v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, nedodržování stanovených přestávek mezi směnami a nepřetržitého odpočinku v týdnu, loni už při 157 kontrolách zjistili inspektoři 425 porušení předpisů.
Co se ale nemění, je výška pokut - v roce 2006 dosáhla nejvyšší pokuta 150 tisíc korun, za loňský rok to bylo za všechna porušení práv zaměstnanců celkem 745 tisíc korun.
Nejhorší Kaufland, nejvíc platí Plus
Ze zprávy Státního úřadu inspekce práce, kterou si vyžádali právníci Ekologického právního servisu, vyplývá, že nejvíce problémů inspektoři objevili v obchodním řetězci Kaufland.
Tam odhalili celkem 107 porušení předpisů, celková pokuta pro řetězec dosáhla 120 tisíc korun.
Druhým nejčastějším porušovatelem v loňském roce je řetězec Billa, u kterého inspekce práce zjistila 72 porušení předpisů, za které Bille udělila pokutu v souhrnné výši 155 000 korun.
Nejvíce za pokuty pak musel zaplatit diskontní obchodní řetězec Plus, kterému inspekce práce za rok 2007 uložila za 24 závad pokuty v souhrnné výši 185 000 korun.
Plus tak například za porušování práv zaměstnanců v prodejně v Chrudimi dostal desetitisícovou pokutu. Společnost svým zaměstnancům neposkytovala dostatečný odpočinek mezi dvěma směnami či v týdnu a nadměrně jim nařizovala přesčasy. Část řetězců i přes zjištění nedostatků vyvázla úplně bez pokuty.
Řetězce podobně jako v roce 2006 nejčastěji porušovaly předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, špatně vedly evidenci docházky, neposkytovaly v souladu se zákonem dostatečné přestávky mezi směnami a volno v týdnu, inspekce práce zjistila i problémy v oblasti odměňování zaměstnanců za práci.
Směšné pokuty
To, že řetězce s miliardovými zisky dostávají pouze malé pokuty, kritizují ekologičtí právníci.
"Ukládání nízkých pokut za četná porušení zákona zaměstnavatelům s miliardovým ročním obratem působí z hlediska ochrany práv absurdně a dokládá neschopnost státních kontrolních orgánů efektivně vymáhat práva zaměstnanců," uvedla Jana Koukalová z programu Garde Ekologického právního servisu.
Obchodní řetězce patří mezi největší zaměstnavatele v zemi, mají desetitisíce pracovníků. Ahold má čtrnáct a půl tisíc pracovníků, Tesco zaměstnává asi třináct tisíc lidí.
