Berlín - Lidé by se měli naučit hospodařit s jídlem, zdůrazňují zástupci OSN. Třetinu všech potravin, které se ve světě vyrobí, lidé vyhazují. Ročně se tak vyplýtvá 1,3 miliardy tun jídla.

Uvedl to generální ředitel Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) Jose Graziano da Silva během setkání ministrů zemědělství v Berlíně. Za podobným plýtváním stojí jednak nešetrnost spotřebitelů, ale také různé cenové regulace.

Pouze v Evropě a Severní Americe se ročně vyplýtvá 220 milionů tun jídla ročně. To je stejné množství, jako se za stejné období vyrobí v celé subsaharské Africe.

Část se zničí, zbytek zdraží

K plýtvání dochází především tehdy, pokud je nabídka jídla větší, než zákazníci chtějí spotřebovat. To se může stát jednak díky nečekaně příznivému počasí, hlavním důvodem ale bývá regulace. Jejím cílem je zvyšovat výkupní ceny pro výrobce.

Regulační orgán v takovém případě uměle stanoví vyšší cenu, než by byla na trhu. To vede ke zvýšení celkové výroby. Šance utržit více totiž láká do odvětví další podniky. Nepřirozeně vysoká cena ale odrazuje spotřebitele. Firmám tak vzniká neprodaný přebytek.

O výrobcích, kteří pálí část vyprodukované kávy, aby tak snížili nabídku a podpořili zdražení, píše například ekonom Pascal Salin.

Nákupy bez rozmyslu

Ani vysoká cena ale někdy zákazníka od nákupu a následného plýtvání neodradí. Da Silva mluví o nedostatečné vzdělanosti. Ta se podle něj projevuje tím, že lidé nepřemýšlí, zda zboží, které koupí, skutečně využijí.

"Náš způsob myšlení se musí změnit," kritizuje da Silva všeobecnou nešetrnost. Zákazníci by se podle něj měli naučit brát v úvahu data trvanlivosti jednotlivých potravin, aby se jim nestávalo, že jich nakoupí příliš a nestihnou je spotřebovat.

Vydělá ten, kdo "kontejneruje"

Opačným extrémem je přehnaný strach, že by daný výrobek mohl být zkažený. Podle německých odborníků zákazníci mnohdy neumí rozlišit "datum spotřeby" a "datum trvanlivosti". Výrobky, u kterých druhé datum začíná být aktuální, tak často odmítají kupovat. Supermarkety proto většinou toto zboží ani nenabízejí.

"Podobné chování nutí management obchodů, aby se zbavovali potravin, které zákazníci nepovažují za atraktivní, i když jsou ještě jedlé. Výsledkem je, že tisíce tun jablek, banánů, mléka, jogurtů nebo sýrů putují do kontejneru," komentuje Claus Herdaz humanitární organizace Hamburger Tafel.

Na zbytečném vyhazování jídla lze ale i vydělat. Řada lidí vzdala nakupování a místo toho se věnuje takzvanému "kontejnerování". Tedy vybírání nedotčených a nezávadných potravin z popelnic v okolí supermarketů.

"Za jídlo už neutratíme ani cent. Většinou zvládneme nabrat více potravin, než vůbec potřebujeme," cituje německý server IPS News jednoho ze spotřebitelů, který se třikrát týdně vydává s batohem v noci "na lov".