První lék: Dvojnásobek gymnazistů mezi středoškoláky
Podle ekonomického místopředsedy může zvýšení počtu gymnazistů způsobit, že až 80 % populace dosáhne na titul bakalář. "Materiál předložíme společně s ministerstvem školství vládě. Tento počet ale bude mít schopnost absolvovat bakalářský stupeň vysoké školy. Myslím, že škola, která vychovává budoucí nezaměstnané, je špatnou školou," uvedl Havel.
Ministerstvo školství chce skutečně do roku 2020 zvýšit podíl žáků, kteří studují na čtyřletých gymnáziích a lyceích až na dvojnásobek. Do čtyř let by se podíl gymnázistů měl oproti současným 21 procentům zvýšit na 35 procent, což je asi o 7000 více.
Dlouhodobé statistiky potvrzují, že lidé, kteří absolvují gymnázium, tvoří nejmenší část ze všech nezaměstnaných. Kraje, které by na vytvoření nových míst mohly ještě tento rok získat 20 milionů korun, však mají pochybnosti. Argumentují snížením kvality výuky a poptávkou zaměstnavatelů, kterým chybí absolventi učilišť.
Lednové statistiky nezaměstnanosti ukazují, že zaměstnavatelé mají zájem především o mladé zaměstnance, kteří umí pracovat s informačními technologiemi a znají cizí jazyky. Počet absolventů se v lednu meziročně snížil o 7 397 uchazečů.
Druhý lék: Celoživotní vzdělávání pro dospělé
Podle Havla je nutné využít učňovského školství k rekvalifikaci lidí. "Vzdělávání dospělých je u nás v plenkách, ačkoli je základním prvkem boje proti nezaměstnanosti," míní Havel.
Podle nejnovějších čísel o nezaměstnanosti činila míra registrované nezaměstnanosti na konci ledna 9,2 % (v prosinci 2005 8,9 %, v lednu 2005 9,8 %). Na úřadech práce se evidovalo 531 235 lidí. Z nich je 498 630 schopno okamžitě nastoupit do práce.
Přestože je počet lidí, kteří shání práci, o 20 819 vyšší než v prosinci, ve srovnání se situací loni v lednu je jich o 30 427 méně. Důvodem je podle ministerstva práce a sociálních věcí rostoucí ekonomika, ale také aktivní politika zaměstnanosti.
Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje letos téměř zdvojnásobit částku, kterou stát podporuje vytváření nových pracovních míst. Zatímco loni na aktivní politiku zaměstnanosti ze státního rozpočtu poslal asi 4 miliardy korun, letos to má být 7,7 miliard.
Třetí lék: Podpora podnikání a moderní sociální systém
Podle Havla právě nový konkurzní zákon, který momentálně schvaluje Sněmovna, umožní zachovat pracovní místa ve zdravé části podniku.
Podle nových lednových statistik na konci měsíce úřady práce evidovaly 59 359 volných pracovních míst. Během předchozího měsíce zaměstnavatelé nově nahlásili nebo uvolnili 28 205 pracovních míst. Na jedno volné pracovní místo v současné době připadá v průměru 8,9 uchazeče. Nejvíce v okresech Karviná (68,4), Most (59), Bruntál (40,8) a Teplice (40,5).
Ke konci ledna 2006 zaměstnavatelé také nabídli 1 982 volných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno volné pracovní místo tak připadalo 38,6 osob se zdravotním postižením. Pro absolventy a mladistvé měly firmy celkem 8 557 volných pracovních míst.
Jen na investiční pobídky hodlá stát letos vydat 2,2 miliardy korun, loni to byla necelá miliarda.
"Práce se musí vyplatit, lenost musí bolet," říká Havel.
Z evidence úřadů práce v lednu odešlo 53 449 uchazečů. Z nich do nového zaměstnání nastoupilo 35 664 lidí, zbývajících 17 785 úřady z různých důvodů vyřadily. Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v lednu 30,1 procent všech evidovaných, tedy 159 899 lidí.
