Praha - Mobilní telefony o nás prozrazují spoustu věcí, čím jsou chytřejší, tím víc. Ústavní soud by měl ve čtvrtek rozhodnout, zda je nutné, aby citlivá data o majitelích telefonů zůstávala v archivech mobilních operátorů.
Zákon přikazuje mobilním operátorům, aby informace získané z provozu telefonů uchovávali půl roku. Jsou to údaje o tom, kdy jsme komu volali, jaké stránky navštívili nebo kolik dat stahujeme a kdy a kde využíváme internet v mobilu.
Ústavní soudci posoudí, zda je tento zákon v pořádku.
Chytří práskači
Chytré mobilní telefony, vybavené GPS a geolokačními aplikacemi zůstávají k internetu připojené prakticky neustále. Aplikace jako Facebook nebo obyčejný e-mail se pravidelně aktualizují, aby své uživatele udržovaly informované. Každá taková aktualizace je přesně zaznamanána včetně polohy.
Pokud tyto tečky zaneseme do mapy, zjistíme kudy se mobil, a zpravidla i jeho majitel, pohybuje. Mapa uživatelů starších telefonů ukáže teček méně, zpravidla jen když telefonují nebo smskují. Majitelé chytrých telefonů teček do mapy zanesou mnohem víc. Podle toho, kdo má jak nastavenou aktualizaci aplikací a také častějším využíváním přístroje.
"V případě poskytovatelů internetu slouží například ve Francii objem dat k vytipování ilegálních stahovačů. Ty pak soudy, díky legislativě HADOPI, až na dva roky odstřihávají od internetu," říká Kateřina Hlatká ze sdružení Iuridicum Remedium (RI), které se zaměřuje na ochranu lidských práv v oblasti nových technologií.
Je zřejmé, že kombinací těchto dat s veřejně dostupnými, a jejich analýzou, získáme vcelku detailní informaci o konkrétním člověku. Tyto cenné informace mají operátoři a prý je dostatečně chrání. Sdělit jak odmítají a univerzální metodika neexistuje. Zpřístupnit je mohou policii, pokud je k tomu důvod.
86 tisíc důvodů
Jen minulý rok k tomu byl důvod ve více než 86 tisících případů. Policie o tato data žádá automaticky a často i v banálních případech. O svá vlastní data si též může zažádat každý klient.
Právníci ze sdružení Iuridicum Remedium proto podali k Ústavnímu soudu stížnost na vyhlášku zákona o elektronických komunikacích, který toto uchovávání informací nařizuje.
"Povolení k odposlechu uděluje soud a je reakcí na nějaké podezření. V tomto případě se ale sbírají citlivá data o občanech předem," říká Petr Kučera z IR, který také upozorňuje, že sbírání informací se nejvíce týká většiny občanů, kteří nijak zákon neporušují. "Teroristé se podobným stopám vyhnou. Budou používat předplacené karty, komunikovat anonymně apod., sledovanými jsou tak paradoxně běžní občané," říká Kučera.
Německá cesta
Uchovávat provozní a lokalizační údaje nařizuje formou směrnice svým členům Evropská unie. Kvůli obavám z neústavnosti směrnici dosud nepřijalo například Rakousko nebo Švédsko. Německý a rumunský ústavní soud aplikaci směrnice již ze stejného důvodu zrušil a přikázal okamžitě data smazat.
Jestli česká praxe koliduje s ústavou, rozhodne tento čtvrtek Ústavní soud. V případě, že předpis zruší, dá se předpokládat, že po vzoru Německa doporučí, čemu se v nové legislativě vyhnout. Němečtí ústavní soudci navrhli pravidla pro uchovávání dat. Mezi jiným povinné šifrování, transparentní kontrola a povinnost informovat občany, jejichž data si státní orgány vyžádaly. Neinformovat prověřované lidi by měl v Německu potvrdit pouze soud.
