Konstatuje se to v materiálu, který ministerstvo předkládá na středeční jednání vlády ČR. Na uvedené částce by se měl sumou ve výši dvou miliard podílet státní rozpočet, čtyři miliardy by byly použity z výnosů z privatizace a devět miliard by měl činit úvěr od Evropské investiční banky.

K tomu je třeba podle ministerstva přijmout zákon o přijetí evropského úvěru, novelu zákona o zrušení Fondu národního majetku (kvůli využití výnosů z privatizace) a každoročně zabezpečit v rámci rozpočtu ministerstva zemědělství na uvedené účely půl miliardy korun.

V rámci protipovodňového programu má resort v současné době podle ministra zemědělství Jana Mládka k dispozici celkem 349 opatření prevence před povodněmi, z toho 100 odborných studií a 249 stavebních akcí. Ty by měly realizovat především státní podniky Povodí, Lesy české republiky a Zemědělská vodohospodářská správa.

Na jednotlivé zakázky budou státní podniky podle Mládka vypisovat soutěže podle zákona o veřejných zakázkách.

Do 30. září letošního roku hodlá také ministerstvo předložit vládě konkrétní návrh dokumentace programu druhé etapy prevence ve výši 8 až 10 miliard korun. To je přitom podle resortu "dvojnásobek sumy, než se původně očekávalo".

15 miliard stačit nebude

"Uvažovaných 15 miliard korun zajistí pokrytí jedné čtvrtiny aktuálně potřebných protipovodňových opatření v ČR, neboť na kompletní protipovodňovou ochranu by bylo zapotřebí do roku 2021 zajistit prostředky ve výši 50 miliard korun," uvádí se v dokumentu.

Pro financování prevence by měl podle návrhu vzniknout při ministerstvu zemědělství "Fond pro realizaci protipovodňových opatření". Jeho činnost by měli řídit ministerští úředníci z resortu zemědělství, životního prostředí, financí a zástupci Evropské investiční banky.

Vše by měl kontrolovat parlament, jemuž by každý rok do 30. dubna předkládal ministr zemědělství zprávu o protipovodňové prevenci za předešlý rok.