Lužec nad Cidlinou - Touha ušetřit pár tisíc korun nebo jen lenost některého ze zaměstnanců? Co přesně stálo na počátku "dobrého nápadu" vyvážet odpad z jatek do polí se lze jen dohadovat. Výsledkem však je metr vysoká a několik metrů dlouhá hromada zvířecích vnitřností v polích za Lužcem nad Cidlinou.
O původu živočišného odpadu nemůže být pochyb. Ve vesničce s necelými pěti stovkami obyvatel jsou totiž jatka - jedna ze dvou v Královéhradeckém kraji. Podnik, který vlastní starosta Lužce Jaroslav Bareš, je od nevábné hromady ukryté mezi poli vzdálený sotva půl kilometru.
A jméno starosty obce lze s nelegální skládkou živočišného odpadu spojit ještě jedním způsobem - je totiž majitelem pozemku, na němž odpad leží. Příhodně vyklopený vedle hromady hnoje.
Jediné opomenutí? Těžko
Sám majitel jatek však tvrdí, že o existenci hromady v polích vůbec neví. "To není skládka takového odpadu. Oni tam vozí hnůj, který vyvrhneme z bachorů. Jestli se jim do toho něco přimotalo, nebo třeba nepřijela kafilerka a oni chtěli jít v pátek dřív domů... Já bych si tam nikdy nedovolil dát," tvrdil nejistě Jaroslav Bareš.
Jen pár hodin před tím se totiž o to, jak nakládá s odpadem, začali zajímat inspektoři Krajské veterinární správy.
Přestože fotografie pořízené na místě redakcí Aktuálně.cz pocházely ze soboty 27. června, rozhodně nemohlo jít o "opomenutí" jediného pátku. Svědek, který redakci na případ upozornil, totiž hromadu vnitřností v polích za Lužcem zdokumentoval už v polovině března. Přeje si však zůstat v anonymitě.
"Odpad tam přivezl traktor s vlečkou, který se pak zase vrátil do areálu jatek. Když jsem se šel na místo podívat, bylo jasné, že tam nevyložili vnitřnosti poprvé," komentoval fotografie odpadu.
Na tento argument však starosta neslyší. "Je možné, že se to tam dostalo z nedbalosti. Ale nevím. Vím, že jsem tam jednou byl a řekl jsem: z toho bude průšvih, zahrňte to," připustil Bareš, že vnitřnosti se v polích neobjevily poprvé.
Místo úspory mu hrozí pokuta
A vyvážet takovýto odpad na pole je jednoznačně porušením zákona. "Popisovaný způsob likvidace vedlejších živočišných produktů je v rozporu s platnou legislativou V tomto případě došlo k porušení povinnosti majitele jatek, které stanoví veterinární zákon. Podle něj je povinen zajistit neškodné odstranění těchto vedlejších produktů. Odstranění mohou provádět pouze lidé nebo firmy, které mají povolený výkon veterinární asanační činnosti," upozornil mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Jinými slovy, tento odpad patří do takzvané kafilérie. Proč by jej místo toho někdo vyvážel do polí? Je to jednoznačně levnější. Nejbližší asanační podnik, jak zní oficiální název kafilérií, leží skoro 90 kilometrů daleko od Lužce. A majitel jatek musí za odvoz a likvidaci odpadu platit - cena se odvozuje nejen od hmotnosti odpadu, ale také od nákladů na cestu.
"S přílivem zahraničního masa už nezabíjíme tak často jako v minulosti, to k nám z kafilerky zajížděli i čtyřikrát týdně. Teď jezdí jen dvakrát. Týdně zaplatíme za odvoz a likvidaci odpadu kolem osmi tisíc korun," přiblížila náklady na kafilérii Marie Machačová, jednatelka malokapacitních jatek v Mořkově na Novojičínsku.
Do jatek v Lužci zajíždí vůz z kafilérie tři až čtyřikrát týdně. Úspora za sto kilogramů odpadu tak může jít do tisíců korun. Paradoxní je, že za uplynulých pět let se Jaroslavu Barešovi podařilo na dotacích na podnikání získat přes pět milionů korun.
Bez ohledu na to, zda k vývozu odpadu docházelo s jeho vědomím nebo bez něj, mu teď hrozí od veterinární inspekce až půlmilionová pokuta.
