V Česku se v relativní tichosti a pod dohledem zákona odehrávají největší přesuny majetku od dob kuponové privatizace, pokud jde o počet lidí, jejichž majetek se změní. V tomto případě je tok obrácený - akcie nezískají, ale přijdou o ně.
Pět dalších na řadě
Akce se jmenuje vytěsňování malých akcionářů. Jen během ledna se k němu uchýlí dalších pět firem. Zaplatí přitom více než 400 milionů korun.
"V lednu se o vyvlastnění pokusí například Středočeská plynárenská, Západočeská plynárenská, či XAVERgen," řekla deníku Aktuálně.cz Petra Doležalová, členka představenstva agentury ČEKIA, která zpracovala analýzu dopadů takzvaného vytěsňování malých akcionářů.
Ústavní soud dnes rozhodoval o legálnosti celé operace. A poté, co vyslechl argumenty obou stran, odložil svoje rozhodnutí na neurčito. Nyní tak nic nebrání dalším firmám dokončit vytěsnit drobné akcionáře.
Zbavit se drobných akcionářů plánuje například belgická banka KBC, která v prosinci získala dalších 7,6 procenta akcií ČSOB a má nyní 97,5 procenta. Díky tomu získala možnost dostat se ke stoprocentnímu ovládnutí. Jediné, co ji mohlo zastavit, bylo rozhodnutí Ústavního soudu.
Proti zákonu, který umožňuje majoritnímu vlastníkovi s více než devadesáti procenty vykoupit zbytek akcií i proti vůli malých akcionářů, se postavili někteří poslanci, senátoři i organizace zastupující majitele malých podílů ve firmách.
Infobox
VYTĚSŇOVÁNÍ V ČÍSLECH:
- Počet firem, které využily zákon o vytěsnění: 256
- Suma, kterou musely vynaložit: 10,5 miliard korun
- Práva na vytěsnění může využít až 400 firem
- Částka se může vyšplhat na 13 miliard korun
- Nejaktivnější měsíc: srpen 2005 99 vytěsnění za 3,7 miliardy
Dnes ústavní soudci rozhodovali o návrhu, který přišel z městského soudu v Praze. Kromě zrušení samotných paragrafů upravujících vytěsnění akcionářů padl návrh na zrušení jednoho paragrafu týkajícího se zápisů do obchodního rejstříku.
Podle soudců, kteří ústavní stížnost podali na základě případu akciové společnosti Zkušebnictví, v němž měli rozhodnout o zapsání změn do rejstříku, jsou paragrafy umožňující vytěsnění akcionářů v rozporu s ústavním pořádkem.
Zápisy změny akcionářkých podílů do obchodního rejstříku, při kterém soud má povinnost změny zapsat a neexistuje možnost odvolání nebo veřejného projednání, zase porušují právo na spravedlivý proces a ohrožují nezávislé rozhodování soudů.
Poslanecká sněmovna ve svém vyjádření uvedla, že zákon protiústavní není.
Víc než jedna žaloba
Druhou žádost pak podalo sedmnáct senátorů, třetí až na konci prosince 2006 další soudci pražského městského soudu.
Ti navrhli kromě zrušení samotných sporných paragrafů také zrušení zákona o finančních konglomerátech. Tedy zákona, ke kterému byla novela obchodního zákoníku umožňující vytěsnění drobných akcionářů připojena.
Pojmenování "malí akcionáři" trochu klame. Nejde totiž o drobné. Od počátku celé operace museli opustit už 256 firem, podle údajů agentury ČEKIA se náklady na jejich vytlačení vyšplhaly na 10,5 miliardy korun.
Rozuzlení hádanky
Co mohlo rozhodnutí Ústavního soudu znamenat?
V případě, že by plénum Ústavního soudu rozhodlo, že novela obchodního zákoníku umožňující vytěsňování drobných akcionářů je protiústavní, další firmy už by nemohly podle tohoto zákona postupovat.
Vytěsňování drobných akcionářů by se zastavilo.
Případné zrušení daných paragrafů podle zástupců drobných akcionářů navíc otevře cestu k tomu, aby podali žaloby na stát. Zachovají se stejně jako majitelé domů v případě regulovaných nájmů. Budou žádat náhradu po státu za to, že je zákonem poškodil.
Podle Karla Staňka ze Sdružení malých akcionářů je navíc možné, že na základě rozhodnutí Ústavního soudu budou chtít akcionáři dalšími žalobami zrušit vytěsnění i v případech, kdy už k němu došlo.
Další miliardy na obzoru
K vytěsnění už nezbývá mnoho. "Pokud by všechny společnosti s vlastníkem nad 90 procent přistoupily k vyvlastnění, celková suma by mohla dosáhnout 12 až 13 miliard korun," říká Petra Doležalová.
Podle ní je k vytěsnění "připraveno" ještě dalších 150 subjektů.
.
Vytěsnění přitom přišlo nejdráž státní energetický gigant ČEZ. Jeho náklady dosáhnou až dvou miliard korun. Nejdražší vytěsňovací akcí se staly Severočeské doly, kdy drobným akcionářům musel ČEZ vyplatit 1,12 miliardy korun.
Sdružení zastupující minoritní vlastníky tvrdí, že malí akcionáři byli za rok a půl účinnosti zákona poškozeni až o třicet miliard korun.
Celou záležitost šetří také Evropská komise. Té vadí, že převzetí firem není prováděno v souladu s pravidly evropské směrnice, která je závazná pro členské země Evropské unie. Šetření komise může trvat i několik let.
