Washington - Co se musí v globální ekonomice změnit, aby se současná krize neopakovala? Přední finančníci světa už mají jasno: musí se víc hlídat.

Vlivná mezinárodní nezisková organizace Group of Thirty, ve které zasedají například bývalý šéf americké centrální banky, budoucí ministr financí administrativy Barracka Obamy nebo prezident Evropské centrální banky, představila osmnáct nápravných doporučení rozdělených do čtyř kapitol.

Největší změny za desítky let

"Podle toho, jak blízko mají autoři k Obamovi, není představa, že se zpráva stane oficiální politikou, nijak přehnaná. Řeči o největších změnách v regulaci financí od roku 1930 jsou o krok blíž k realitě," komentoval váhu dokumentu týdeník The Economist.

Tomu svědčí i sobotní zpráva agentury Reuters, podle níž Obamovi poradci několik hodin před jeho úterní inaugurací ohlásili "agresivní útok na základní příčiny úvěrové krize."

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Blogy na Aktuálně.cz

Blogeři píšící o finanční krizi:

Hana Brixi ze Světové banky Profesor Milan Zelený Tomáš Sedláček z ČSOB Analytik Robert Miller Aleš Michl z Raiffeisenbank

Koncept nové světové ekonomické "Všenápravy" nese název Finanční reforma: Rámec pro finanční stabilitu. K přečtení je na webových stránkách organizace www.group30.org a je plný slovních spojení, které dosud finančníci neslýchali rádi: „pečlivá regulace", "pevnější dohled", "mezinárodní koordinace" nebo "průhlednější a bezpečnější trhy".

Co tedy podle kapacit jako Paul Volcker, Tim Geithner nebo Jean-Claud Trichet spasí světovou ekonomiku? Na vině dnešní krize jsou podle nich hlavně příliš volná pravidla obchodování s nepřehlednými finančními produkty. Ty, místo aby rozložily rizika, zvýšily náchylnost finančních systémů a za oběť jim padly i celé národní ekonomiky, jako třeba ta islandská.

Vrcholem ledovce tohoto "Klondajku" finančních derivátů jsou tak zvané hedgeové fondy. Podle novinářů The Economist musí právě správcům podobných fondů z doporučení zprávy G30 "vstávat chlupy na krku."

Dokument totiž mimo jiné počítá s tím, že všichni podobní správci různých swapů, derivátů z půjček a vůbec aktiv založených na dluzích se budou muset registrovat u regulátora a dodávat mu pravidelné zprávy o svých spekulacích a finančním zdraví.

Autoři také chtějí zkrotit nezodpovědné "rozdávání" hypoték a úvěrů. Jak? Banky si při "přebalování" půjček do komplikovaných produktů samy ponechají podstatnou část rizika, které s sebou tyto obchodovatelné balíčky dluhů nesou. Napříště si tak dobře rozmyslí, komu půjčí peníze. K tomu je má opět dotlačit regulátor. Stejně jako k vytváření větších rezerv na případné nesplácené úvěry.

Regulované banky

Strategicky důležité banky by podle G30 měly podléhat silným kapitálovým omezením. Například na riskantnější operace by směly používat jen své vlastní prostředky.

V regulaci mají napříště sehrávat mnohem silnější roli Centrální banky. Zvlášť obezřetné budou muset být v dobrých časech, kdy objem úvěrů rychle poroste. Zároveň se budou muset víc angažovat v dohledu nad stabilitou a zdravím oststních bank. V zájmu vlastní bezpečnosti však mají hašení případných požárů přenechat druhým.

Mezinárodní finančnictví jakoby se tím o kousek přiblížilo roku 1999, kdy v USA ještě platil Glass-Steagallův zákon o odloučení komerčního a investičního bankovnictví.

Autoři zprávy přitom trvají na tom, že ozdravení globální ekonomiky je možné jen za mezinárodní spolupráce, která sladí nerovnoměrně uplatňovaná mezinárodní pravidla na národních úrovních. "Je to důležitá zpráva: globální krize si žádá globální nápravu," uzavírá The Economist.Jiní odborníci ale před velkou a nákladnou regulací varují. Například někdejší viceguvernér České národní banky Luděk Niedermayer shrnul v tisku svůj recept na nápravu ekonomiky do doporučení "držet se více při zdi".

Co z finanční reformy se nakonec podaří ve světě prosadit, se ještě uvidí. Stejně jako to, jak půjde dohromady s jiným návrhem reformy ekonomiky, který má prozměnu zachránit světové klima - tak zvanou New Green Deal, novou zelenou dohodou.