Brno, Plzeň - Za cenu bytu v Praze či Brně lze koupit i mnohem větší příbytek na vesnici. Není proč troškařit. Za pár milionů lze v nabídce realitních kanceláří vybrat zámeček, faru nebo přímo zámek, hrad či tvrz.
Dříve byly historické objekty především cílem spekulantů, kteří je chtěli za levný peníz koupit a obratem vydělat na prodeji.
"Těch už dnes tolik není. Zjistili, že prodat historickou nemovitost není žádný med," říká kunsthistorička Eva Matějková. Ví, o čem mluví. Se svými dětmi založila firmu, která se na prodej historických objektů specializuje.
Co to stojí? Nervy, peníze, ústupky
Spekulanty vystřídali lidé, kteří mají zájem o originální bydlení, sídlo firmy nebo rekreační objekt. Radnicím po celé republice dělají radost. Spravují už téměř ruiny, které místním léta padaly na hlavu.
| Čtěte více: Vietnamci opouštějí Prahu, Izraelci ji skupují |
Například v Letovicích na Blanensku opravuje dominantu města zámek podnikatel z nedalekých Boskovic. Pro svou rodinu, ale i pro turisty. "Nám je v podstatě jedno, kdo zámek vlastní, odvézt si ho nemůže. Pro nás je důležité, že na zámku probíhají velmi intenzivní opravy," říká starosta Letovic Radek Procházka.
Zámek je podle Matějkové skutečné břemeno. Nejsou to jen desítky milionů korun na rekonstrukce a noci probdělé nad žádostmi o dotace, čím musí zámečtí pánové za romantické bydlení platit.
Kolik stojí zámek
- Koupě českého zámku střední velikosti v nepříliš dobrém stavu je mnohem levnější než v jiných zemích.
Takhle nakoupily celebrity:
- Bečváry u Kolína - Robert Kodym - 5 milionů Kč
- Skrýšov u Příbrami - Karel Roden - 20 milionů Kč
- zámek v Bavorsku - Nicolas Cage - 50 milionů Kč
- zámek ve Skotsku - Bob Dylan - 120 milionů Kč
Pokud zámek prodává obec, musí také často majitel počítat s věcnými břemeny. "V případu Peruce u Loun musel například majitel zachovat pamětní síň Emila Fily," vzpomíná Matějková.
Podmínka: Tři sta milionů na účtu
Náročné požadavky ze strany vlastníků-obcí někdy zapříčiní to, že zámek se stane neprodejným a v nabídkách realitních kanceláří leží dlouhá léta.
Tak například člověk, který by si chtěl koupit zámek v Miroslavi na Znojemsku, musí splnit hned dvě podmínky: Prokázat, že má tři sta milionů na opravy a koupit jen samotný zámek bez jediného metru čtverečního parku.
"To významně snižuje šanci tento objekt prodat: Lepším řešením by bylo kupci alespoň menší část parku prodat, aby měl také nějaké soukromí," míní Matějková.
Na miroslavské radnici mají ovšem jasno. "Park slouží veřejnosti. Je v něm dětské hřiště, amfiteátr, letní kino. Nechceme, aby lidé zůstali za plotem," vysvětluje starosta Miroslavi Augustin Forman.
Fara. Levnější romantika
Kdo má do kapsy hlouběji, může místo zámku uvažovat alespoň o faře. Romantiky si na ní užije také dost. "Jsou to objekty většinou barokní, ale přitom nejsou tak velké jako třeba zámečky. Navíc byly odjakživa určeny k bydlení a jejich rekonstrukce není tudíž tak složitá, takže jsou velmi žádané," říká Matějková.
| Čtěte také: Ceny bytů stouply za sedm let o sedmdesát procent |
"Je to jiné bydlení. Na člověka ze zdí dýchá nějaká pozitivní energie. V paneláku to lidi spíš vysává, tenhle dům naopak dává," souhlasí Ladislav Maxa, který několik let bydlel na bývalé faře v Líšťanech na Plzeňsku.
Právě Biskupství plzeňské rozjelo odporodej far ve větším měřítku před čtyřmi lety jako první v republice. "Za tu dobu jsme prodali už třiapadesát objektů, dalších patnáct je připraveno k prodeji a chystáme se na další," uvedla tisková mluvčí biskupství Alena Ouředníková.
"Církev nemá dostatek prostředků, aby mohla udržovat všechny necírkevní objekty, které jsou v jejím majetku. Systematickému odprodeji předcházela důkladná analýza, které z nevyužitých far zůstanou jako hospodářské budovy nebo rezerva do budoucna," dodává.
Na západě Čech je podle ní situace nejhorší kvůli poválečné výměně obyvatelstva. Noví osadníci vysídlených oblastí neměli vztah ke zdejšímu církevnímu životu a totalitní režim nasadil likvidaci farností korunu.
