"V těchto žádostech nespatřuji žádný veřejný zájem. Rozhodně ji manažerům Nomury neudělím," řekl Václav Klaus pro Rádio Česko.

"Kdyby mě vláda požádala s tím, že jde o velmi významný veřejný zájem, budu o tom uvažovat. Historie zná podobné případy. Dohoda o severním Irsku by nebyla možná, kdyby britská vláda nestáhla žaloby proti lidem, co byli bezesporu teroristy. Toto ale takový případ není," dodal v rozhovoru pro Rádio Česko prezident.

Premiér Mirek Topolánek rozhodnutí hlavy státu respektuje. "Je to právo prezidenta republiky a já ho respektuji," řekl ČTK Topolánek.

"Nomura ani její zaměstnanci se nikdy nedopustili ničeho nesprávného, natož pak nelegálního. To ostatně opakovaně potvrdily arbitrážní výroky. Proto si myslíme, že naši lidé, za kterými Nomura pevně stojí, musí být v zájmu spravedlnosti očištěni. A je nám vcelku jedno, jakou cestou se tak stane," reagoval na rozhodnutí prezidenta mediální zástupce Nomury Jiří Hrabovský.

Smlouva? Zatím tajná

Smír s Nomurou z minulého týdne, který ukončuje vzájemné spory o desítky miliard korun, podepsala minulý čtvrtek vláda se zástupci japonské skupiny. Co přesně ve smlouvě stojí, však zatím vláda nezveřejnila.

Deník Aktuálně.cz dnes upozornil, že i když dokument měl být podle zákona o přístupu k informacím zveřejněn, ministerstvo financí tak hodlá učinit až v dubnu příštího roku.

• ČTĚTE PODROBNOSTI:
  Vláda zveřejní dohodu s Nomurou. V dubnu

Smlouva předpokládá, že se k ní brzy přidá i třetí hráč spletité kauzy - ČSOB, jež zkrachovalou IPB převzala.

• ČTĚTE VÍCE:
  Dohoda o smíru je na světě

Vláda navíc slíbila, že prezidenta požádá o milost pro trestně stíhané manažery Nomury. Stíháni jsou například bývalí manažeři Nomury Randall Dillard, David Thirsk či Eduard Onderka a také Libor Procházka ze zkrachovalé Investiční a Poštovní banky. A to zejména v tak zvané kauze České pivo.

• VÍCE O KAUZE:
  Co bylo "České pivo"

Žádost o milost byla silně kritizovaná. A podle některých právníků, na které se redakce Aktuálně.cz obrátila, jde o nebezpečný krok a zakládá možnost, že by se trestně stíhaní mohli obracet až do Štrasburku s žalobou kvůli nerovnému přístupu k právu.

Faul bez penalty?

"Je to velmi nestandardní řešení. Mám pochybnosti o vhodnosti žádosti o milost pro tyto lidi," uvedl například Vojtěch Cepl, bývalý soudce Ústavního soudu. "Žádá totiž jeden orgán výkonné moci druhý, což odporuje principu dělby moci. Přirozené by bylo, aby si stíhaní o milost požádali sami," dodal.

Jeho slova potvrdil i Zdeněk Kühn z katedry ústavního práva Univerzity Karlovy.

"Problematická je již samotná možnost udělit milost před skončením - a v tomto případě dokonce před zahájením - soudního řízení. Je to velmi nestandardní postup. Kritice čelil již bývalý prezident Václav Havel například v případě Chadimová," řekl Kühn deníku Aktuálně.cz

Politici svého času zvažovali tuto možnost prezidentovi odebrat. Nestalo se tak. "Prezdent ji tudíž má. A vláda má právo o ni požádat," míní Kühn.

Nerovný přístup k právu?

Někteří právníci jdou ještě dál. "Ačkoli nemáme precedentní právo, mohlo by tohle rozhodnutí zavést nebezpečný precedens. A to ve smyslu rovnosti přístupu k právu," vysvětlil deníku Aktuálně.cz právnický zdroj pod podmínkou anonymity, protože s kauzou nechce být spojován.

"Princip celé té smlouvy o smíru se dá vysvětlit i jako 'za dost peněz se dá koupit beztrestnost'. Trestně stíhaní či souzení lidé by tak mohli nabídnout státu velké sumy peněz. A pokud by byli odmítnuti, mohli by se obrátit na Ústavní soud a posléze na soud ve Štrasburku pro lidská práva, že Česko nedodržuje rovnost před zákonem," dodal.

Další právník tato slova potvrzuje, rovněž pod podmínkou anonymity. "Je to určitě problematické rozhodnutí. Může to vést i k žalobám, nicméně by se to muselo posuzovat individuálně," sdělil deníku Aktuálně.cz.

Podle informací, jimiž redakce disponuje, si navíc vláda nechala udělat analýzy trestněprávních sporů s bývalými manažery. Jejich závěr zní, že by šéfové firem s nejvyšší pravděpodobností nebyli odsouzeni. Smírčí dohoda s Nomurou by navíc dala další trumf do ruky právním zástupcům těchto manžerů - kde je smírčí dohoda, tam totiž "nevznikla" škoda a není tedy proč někoho soudit.

Mandát pro Tlustého

I sám ministr financí Vlastimil Tlustý, který dohodu dojednával, připustil, že jde o nestandardní postup. "Je to nestandardní řešení. Nicméně ve smlouvě se vláda pouze zavázala, že podá žádost. A to učinila. Byl to striktní požadavek Nomury," uvedl Tlustý v rozhovoru s Rádiem Česko.

Podle informací redakcí deníku Aktuálně.cz a Rádia Česko měl ministr Tlustý mandát od vlády, že může Nomuře vyplatit odškodné až do výše deseti procent ztrát hrozících státnímu rozpočtu. A ty vláda vyčíslila až na sedm miliard korun.

Jak došel ministerský tým k tak vysoké částce?

Nomura v rámci jednání londýnské arbitráže zvýšila své nároky na 70 miliard korun. Oproti tomu podle vyjádření ministra Tlustého se postupně snižovala suma vysouditelná v protiarbitráži z původních více než 260 miliard až na jednu až tři miliardy. Ztráta státu by tak byla až 69 miliard korun. Mantinely pro jednání byly tedy nula až sedm miliard odškodného pro Nomuru.

"Smlouva je v těchto mantinelech," sdělil Tlustý. Ve zveřejněných informacích totiž není přesně řečeno, zda jde o zcela nulovou dohodu.