Přitom účast v registru je zdarma, firma se pouze zavazuje chovat se "férově" ke svým zákazníkům a partnerům. Účastí se společnosti zavazují dodržovat etický kodex, který je i se seznamem členů umístěn na http://etika.spotrebitel.cz.
"Nejdříve jsem si myslel, že jde o nedorozumění a firmy se o tomto registru prostě jen nedoslechly. Docela mě pak zaskočilo, když jsem se dozvěděl, že bylo osloveno několik tisíc firem," říká odborník na etiku firem Petr Čaník.
Podle sdružení Spotřebitel.cz, které projekt rozjelo, oslovili 56 tisíc společností. Do registru se přitom zatím přihlásila asi padesátka z nich. Evropská unie projekt zadotovala asi 1,15 milionu korun.
"Na jedné straně čteme krásně sepsané firemní texty o společenské zodpovědnosti a společensky pozitivních aktivitách, na straně druhé mě zaráží nezájem i řady velkých firem se do tohoto projektu zapojit," doplňuje Čaník.
Špatná komunikace?
Velké firmy, které jsou celosvětově považovány za lídry v konceptu společenské odpovědnosti firem, mají vysvětlení prosté. Tvrdí, že o projektu prostě neví.
"Naše společnost se o tomto projektu dozvěděla poprvé až od vás, nejsme si vědomi toho, že bychom byli osloveni realizátory," uvádí Monika Kamarytová z firmy Johnson & Johnson.
Obdobně hovoří i zástupce firmy Shell Petr Šindler.
"Bohužel o vámi zmíněném projektu nemáme žádné povědomí a nejsem si vědom, že by naše společnost byla v této souvislosti autory projektu oslovena," odpovídá na dotaz.
Zároveň ale uvádí, že Shell patřil v České republice k zakládajícím členům sdružení VIVA ETIKA, která si dala za úkol propagaci a zavádění etiky mezi společnostmi.
S podobným "problémem" je možné se setkat i u firmy T-Mobile.
"V České republice existuje řada organizací a registrů, které se tímto zabývají a orientace mezi nimi je poněkud komplikovaná. Naše společnost musí zvažovat, ke kterým se připojí a ke kterým ne," uvádí tiskový mluvčí Jiří Janeček.
Přesto prý podmínky účasti zváží a zapojení do registru nevylučuje.
Těžký úkol
A právě efektivní komunikace lidí z projektu s firmami může být kamenem úrazu.
"Samozřejmě mohlo být kontaktování firem intenzivnější a osobnější, ale bohužel jako nezisková organizace s poměrně omezeným rozpočtem jsme se museli uskromnit," říká vedoucí projektu Lucie Luňáčková.
"Prosazování etiky podnikání a principů CSR je běh na dlouhou trať. Firmy se o tato témata, pokud za nimi nevidí rychlé generování zisku, příliš nezajímají. Mělo by se začít hlavně s informováním a výchovou spotřebitelů," dodává.
Přitom podle Petra Čaníka na etickém chování a na přijetí kodexu firmy nemohou téměř prodělat.
"Co se z výzkumů o přínosech etického chování firem dá všeobecně shrnout je to, že efekt je v rozmezí nulový až pozitivní. Osobně se přikláním k tomu, že dopad je pozitivní."
Zmiňuje i důvody, proč firmy mohou plánovitě účast v registru odmítat
"Osobně se čím dál tím více přikláním k tomu, že v mnoha případech je zde propast mezi psaným a realitou. Bohužel. Když to řeknu hodně otevřeně, pak i Enron měl pěkně sepsaný etický kodex."
Pokud si firma připraví svůj kodex o etice, je jen na ní, jak ho bude kontrolovat a naplňovat. Jestli ale zvolí účast v některém ze sdružení či registru, naplňování pravidel se již stane takříkajíc "věcí veřejnou".
"Je třeba si ale uvědomit, že když ustoupí individuální zájmy firem a přihlásí se k dodržování férových pravidel, těží z toho celá společnost," uzavírá Čaník.
