Praha - Nejpřívětivěji se k ženám chová pracovní trh v Norsku, Švédsku a Dánsku. Ukazuje to Index žen na trhu práce, který společnost PwC používá pro srovnání zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Česká republika skončila na dvacátém místě z celkem 27 států.
Do indexu autoři zahrnují například rozdíly výdělků mužů a žen, úspěšnost žen u pracovních pohovorů, míru nezaměstnanosti nebo naopak podíl žen na pozicích na plný úvazek. Data pochází ze statistik OECD.
Podmínky se zlepšily, ale málo
Vůbec nejlépe se daří ženám pracujícím ve skandinávských zemích. Například v Norsku jsou bez práce pouhá tři procenta žen a domů nosí jen o osm procent méně peněz než muži.
Ze zemí střední Evropy si nejlépe vede Polsko, které skončilo na 14. místě, Maďarsko bylo pak šestnácté. Nejhorší podmínky mají v rámci OECD ženy, které pracují v Jižní Koreji, Řecku a Japonsku - to se od posledního měření nezměnilo.
Česko se oproti roku 2007 posunulo o šest míst dolů. Podle zástupců PwC je to hlavně proto, že ostatní státy zlepšovaly podmínky větším tempem, než se za tu dobu podařilo tuzemsku.
"To, co by pomohlo posunout Českou republiku na lepší příčky, by byla větší flexibilita ze strany zaměstnavatelů. Více než čtyři pětiny žen v Česku pracují na plný úvazek, přestože řada z nich by uvítala možnost kratšího," komentuje Libor Stodola z české pobočky PwC.
"Tématem stále zůstávají rozdíly v platech žen a mužů na stejných pozicích. Přestože se tyto rozdíly v řadě, zejména nadnárodních firem, již stírají, trh je stále vnímá," dodává Libor Stodola.
Kde mají největší platové rozdíly?
Jak dále index ukázal, rozdíly mezi platem mužů a žen se ve všech zemích OECD podařilo za posledních deset let snížit. Výjimku představují Francie, Portugalsko a Itálie. Vůbec největší propast mezi tím, jak zaměstnavatel ohodnocuje ženy a muže, panuje v Japonsku a Jižní Koreji. Zde rozdíly přesahují 25, respektive 35 procent.
Za nejvíce rovnostářské země OECD lze naopak označit Španělsko, Polsko, Maďarsko a Nový Zéland, kde jsou průměrné platy žen jen o 5 až 10 procent nižší než v případě mužů. Česká republika se podobně jako Velká Británie nebo Švýcarsko pohybuje mezi 15 a 20 procenty.
Nejvíce nezaměstnaných mezi ženami mají Řecko a Francie, kde v obou případech přesahuje 20 procent. Následují Portugalsko a potom Slovensko, které se s vysokou nezaměstnaností potýká dlouhodobě.
V ostatních zemích OECD se číslo nepohybuje výš než na 10 procentech. Méně než pět procent žen bez práce mají Rakousko a Jižní Korea.
Vzhledem k ekonomické krizi podíl nezaměstnaných žen vzrostl oproti roku 2000 v patnácti státech. Výjimku představují například Česko, Polsko či Slovensko (to se nezaměstnanost pokoušelo snížit v souvislosti se svým vstupem do eurozóny v roce 2009).
Malý podíl šéfek
Autoři ve své studii také připomněli nízké zastoupení žen v dozorčích radách velkých společností, které v žádné ze zemí OECD nebylo v roce 2011 vyšší než 20 procent. Na národní úrovni uplatňuje kvóty šest států: Itálie, Španělsko, Francie, Norsko, Belgie a Nizozemsko.
Třeba ve Španělsku musí ženy do roku 2015 obsadit 40 procent vedoucích pozic v těchto firmách, totéž platí ve Francii. Zde ale mají na zavedení pravidla o dva roky déle času.
O zavedení kvót usiluje i Evropská unie. V polovině listopadu se Evropské komisi povedlo - na druhý pokus - schválit směrnici, podle které musí velké firmy ve svých dozorčích radách do roku 2020 angažovat nejméně 40 procent žen. Zda tato pozitivní diskriminace začne skutečně platit, rozhodnou Evropská rada a Evropský parlament.
---------------------------------------------------------------------------------------------------
Kde najít volná pracovní místa?
