Kroměříž/Bechyně - Každým dnem by měla místopředsedovi Top 09 Miroslavu Kalouskovi přijít do schránky složenka na zaplacení noclehu na nejdražší záchytce České republiky.

I s dlužním úpisem na 12 700 korun mu ji do jeho domu v Bechyni poslal Lubomír Šušlík, zdravotní bratr z krajské záchytné stanice v Kroměříži. Při povinném prošacování klienta totiž v jeho kapse našel známou "Kalouskovu složenku" na 121 tisíc na splacení státního dluhu.

"Dá se říci, že právě ona složenka toho pána do našeho zařízení dostala. Hlasitě si stěžoval úřadu a byl tak 'výrazný', že ho nakonec lapili policisté," napsal Šušlík redakci Aktuálně.cz a ke složence připojil i Kalouskovi adresovaný průvodní dopis.

"Vyzval jsem ho, aby byl s jinými opilci solidární. Aby se zasadil, je-li to v jeho silách a možnostech, o snížení platby do přiměřené výše," napsal. "Neozval se," tvrdí dnes na Kalouskovu adresu.

"Ten člověk má snad pocit, že jsem zodpovědný za to, že se někdo někde ožere a dělá výtržnost?," reagoval Kalousek, když ho redakce Aktuálně.cz informovala o složence, která ho nejspíš čeká v poště.

"Zatím jsem ten dopis nedostal, až ho dostanu, tak se s ním seznámím," dodal místopředseda. "Ale nedomnívám se, že by hlavní prioritou této vlády měly být sociální ceny pro záchytné stanice pro opilce."

O skryté ekonomické náklady rostoucího alkoholismu by se ale podle odborníků vláda naopak zajímat měla. Zvlášť v době krize. Čísla a zprávy z terénu totiž varují a vysoké ceny za záchytku situaci nijak nezlepšují. Spíš naopak.

Mezi alkoholiky přibývá nezaměstnaných

Rozsah alkoholismu se měří těžko, jsou jen indicie.

Zatímco roku 2005 přespalo na záchytce v Kroměříži 116 lidí, letos to podle Šušlíka bylo jen do 16. května 365 lidí. Pokud to půjde po celý rok stejným tempem, skončí letos na kroměřížské záchytce bez dvaceti lidí rovná tisícovka (viz graf).

Mezi klienty výrazně přibylo nezaměstnaných. Roku 2007, kdy se ještě platilo za noc na záchytce dva a půl tisíce korun, činil jejich poměr podle Šušlíkových údajů 50,4 % ze všech klientů. Letos je to skoro 70 %.

"Jsou to lidé s nízkými příjmy, bez zaměstnání, někteří čerstvě," shrnuje složení klientely Šušlík. "Takový člověk se opije, chce třeba spáchat sebevraždu a policajti ho odvezou sem. A tady mu napaříme 13 tisíc. Co to s ním asi udělá?" ptá se Šušlík. "Ti poctivější nám úpis podepíší a berou si třeba půjčky u lichvářů. Ti ostatní něco zalžou nebo stejně nemají o co přijít"

Tendenci řešit problémy "chlastem" to podle něj spíš prohloubí.

Pití je stále častější důvod vyhazovu

Alkohol se navíc stále častěji stává i samotným důvodem vyhazovu. "Loni firmy do dotazníků uvedly 23 různých důvodů, proč rozdávaly výpovědi. Alkohol byl na osmnáctém místě. Letos bylo důvodů čtyřicet a alkohol poskočil na šesté místo," upozornila v březnu agentura Commservis.

"Přibylo nezaměstnaných, to každopádně. A u nás v Ostravě i bezdomovců," potvrzuje proměnu ve složení klientely sestra ze záchytné stanice v Ostravě. "Letos máme o necelou stovku záchytů více než za stejné období vloni," dodává její kolegyně v Hradci Králové.

Rostoucí alkoholismus nejde přímo spojovat jen s krizí. Před časem průzkum odhalil, že počet Čechů, kteří mají vážné problémy s alkoholem vzrostl po listopadu 89 ze čtyř na sedm procent a alkoholiků je tak u nás kolem půl milionu.

"Přibylo příležitostí i rizik. To v lidech budí úzkost, na kterou je nikdo nepřipravil," nabízí možné vysvětlení Šušlík. Krize může tento poměr ještě zvýšit.

"Problémové formy chování jako nadměrné užívání alkoholu se v období společenských změn nebo ekonomických krizí se prohlubují," tvrdí přední český odborník na závislosti Josef Radimecký.

"Studie potvrzují, že lidé, kteří se mají špatně socioekonomicky, se o to víc problémově chovají ke svému životu," naznačuje, že stát pocítí zanedbanou prevenci vedle vyšších výdajů na podporách v nezaměstnanosti také na vyšších výdajích na zdravotnictví.

Erár se dozví, kolik ho stojí opíjení

"Tam, kde je socioekonomická situace horší, je navíc užívání drog vyšší," shrnuje výsledky výzkum z roku 2003, který srovnával kraje. "Prozíravá vláda, která péči o veřejné zdraví bere vážně, by proto právě v období krize v tomto směru neměla ubírat peníze," dodává Radimecký.

Kolik peněz stát dává na řešení následků alkoholismu, experti zatím neví. To se má ale brzy změnit.

"Centrum adiktologie právě pracuje na výzkumu, kolik nás užívání návykových látek stojí právě v nepřímých tak zvaných sociálních nákladech," upozornil Radimecký. Výsledky výzkumu by měly být k dispozici vládě jako poradní materiál.

"Kalouskovy složenky" označil Radimecký za neomalený a nevybíravý způsob kampaně. Nápad poslat mu oplátkou složenku za záchytku, ho proto nepohoršil. "On je také jedním z těch, kteří nás tak zadlužili," připomíná exministrovo angažmá v předchozích vládách.

Provoz záchytek se po listopadu 89 stal problémem. Nechtějí na ně přispívat pojišťovny, záchytek je teď proto podle odborníků oproti minulosti třetina. Většina z nich se navíc odstřihla od následné péče, kterou prosazoval zakladatel první české záchytky lékař Jaroslav Skála. Tam, kde zůstaly, doplácejí kraje na záchytné stanice milionové částky.

Cenu za noc na kroměřížské záchytce, vypočetl bývalý ředitel kroměřížské nemocnice František Fuit, když podělil náklady na její roční provoz počtem klientů. Cílem tehdy bylo právě to, aby kraj na záchytku nedoplácel. Podobně postupovali v Jihlavě, kde se platí pět tisíc za noc.