Dokonce i uvnitř hlavní vládní strany však roste kritika hospodářského programu, jaký připravila koaliční vláda.
"Předpokládám, že vznikl ve velké rychlosti překrytím programů tří vládních stran. Všechny chtějí podporovat živnostníky, ale například o zaměstnancích neměly jasno, a tak se jejich zájmy do programu nedostaly," říká ředitel výzkumné skupiny CEP Petr Mach.
Živnosti, firmy, zaměstnanci
Vláda do programu napsala Především se pro živnostníky a podnikatele sníží o čtvrtinu sociální a zdravotní pojistné. Klesnou daně z příjmu a Topolánkův kabinet se hlásí také k tomu, že malým firmám zruší povinnost odepisovat všechny nákupy strojů i nemovitost se prostě hned započtou do nákladů.
Bude zrušena minimální daň, která dnes činí deset tisíc korun ročně, a podnikatelé si dokonce budou smět vybrat jednoleté daňové prázdniny. A pokud menší firmy nebudou chtít samy, může za ně i nadále platit nemocenskou stát.
Něco nového přinese i boj proti byrokracii: vláda nepřipustí registrační pokladny a usnadní podnikatelům přijímání a propouštění pracovníků. Jinak ale chce zřejmě jen pokračovat v projektech minulých vlád, například při zřizování centrálních registračních míst pro podnikatele.
Zájem velkých firem však vládní program přehlíží a zaměstnancům slibuje pouze strop na sociální a zdravotní pojistné.
Na okraji zájmu
"Vláda se tím pouze připravila o výnosy z daní, například propad pojistného může být až deset miliard. Ekonomice to ale nepomůže prakticky vůbec," zní tvrdý verdikt experta ČSSD a bývalého vicepremiéra Jiřího Havla.
Právě Havel upozorňuje, že podporu nedostanou velké podniky, které zajistili prosperitu posledních let.
Kriticky však hodnotí ekonomický program také znalci z ODS. Sami živnostníci vládní plány vítají. "Pokud se uskuteční, tak nám to pomůže. Nebude to ale žádný velký převrat," upřesňuje předseda Hospodářské komory Jaromír Drábek.
Podpora málo produktivních
Sociálnědemokratická kritika upozorňuje na to, že ve všech zemích Evropské unie patří živnostníci a firmy do deseti zaměstnanců k těm nejméně výkonným a také nejčastěji krachují.
Česko patří do desítky zemí s největším počtem takových firem, zajišťují 30 procent pracovních míst.
S velkým počtem malých podnikatelů v průmyslu jsou přitom Češi výjimkou. Drobné firmy mají největší podíl na ekonomice jižní Evropy, Polska a Maďarska, kde podnikají v zvláště zemědělství. Prosperují zvláště v Itálii a Španělsku, kde mohly přejít na turistické služby.
Nejvíc produktivní sektor malých firem mají v Británii, Dánsku a Němci, vesměs tedy země, kde v něm pracuje málo lidí.
Jiří Havel připouští, že malé firmy a živnosti mají velký význam pro zaměstnanost. "V prostředí tržní ekonomiky ale přirozeně ustupují těm větším," upozorňuje a tvrdí, že tento trend nejde zastavit ani úplným odpuštění daní.
"Živnosti musí mít výhody v daních právě proto, že jsou slabší, nesmí se to ale přehánět," říká a dodává, že právě to vládní program dělá. "A při tom prohlubuje nerovnost mezi zaměstnanci a podnikateli," upřesňuje Havel.
Výhodné daně
Nižší daně a sociální odvody živnostníků jsou už dnes tak výhodné, že zaměstnanci zakládají živnosti, aby obešli daňový systém.
Už dnes platí dvaapůlkrát nižší pojistné. Živnostníci zakládají firmy ve chvíli, kdy chtějí své nemovitosti či automobily prohlásit jako investice firemním majetkem. Tento trend podle Havla za vlády pravice zesílí.
Podle Havla se Česko vrací k již překonaným představám o národním kapitalismu z počátku devadesátých let, kdy měly prosperitu zajistit tisíce malých a středních firem v tuzemských rukách.
Pouze návrat před rok 2004
"Vládní plán pomůže, když se ho podaří uskutečnit. Jsou to ale jen dílčí změny, nepůjde o zásadní obrat k lepšímu," šetří chválou ekonomický expert ODS Mach.
Silným impulsem pro českou ekonomiku by podle něho byla daňová reforma v podobě, jak ji prosazoval Vlastimil Tlustý.
Topolánkův kabinet však původní projekt rovné daně oslabil. Stanovil vyšší, než patnáctiprocentní sazbu, a zároveň připustil, že u různě bohatých lidí a u různých podniků se může lišit daňový základ. Systém zůstane i nadále příliš komplikovaný a především větší firmy nemusí změny pocítit.
Co bude s odpisy
Mach pochybuje i o tom, že vláda zruší firmám odpisy.
Odborník ODS naopak nedoporučuje, aby vláda prosazovala daňové prázdniny. Nepoctiví podnikatelé by je mohli zneužívat, kdyby zisk ze tří let vykázali až v roce prázdnin.
Největší pomocí podnikatelům bude snížení základu pro výpočet pojistného z 50 na 35 procent zisku. Mach vítá zrušení minimální mzdy, které může omezit nezaměstnanost: "Například pro podnikatele třeba na Bruntálsku to může být důvod, aby začal své příjmy přiznávat," vysvětluje.
Obě opatření však znamenají nejvýš návrat ke spravedlivějšímu prostředí před rokem 2004. Tehdy Špidlova vláda minimální daň zavedla a zároveň začala pojistné podnikatelům zvyšovat.
Jednoduché raději než nízké
Také podnikatelé oceňují především to, že vláda k nim bude konečně spravedlivá. To přinese rovná sazba daní.
"Dlouhodobě by mělo platit, že se úspěch nemusí trestat vyššími daněmi," pochvaluje si předseda Hospodářské komory Drábek.
Topolánkovy ministři by podle něho měli pokračovat v programu likvidace administrativních překážek. "Nejdůležitější je omezit povinnost posílat všechny statistická data. Statistický úřad by si mohl sám obstarat data, která už leží v jiných státních rejstřících," doporučuje Drábek.
Podobně to vidí předseda Svazu českých a moravských spotřebních družstev Jan Wiesner. Také on v první řadě vítá nižší podnikové daně a spolu s tím omezení statistiky.
Na rozdíl od Drábka se mu líbí i roční daňové prázdniny pro malé firmy: "Každé snížení daňové zátěže je rozumné. Osobně si však myslím, že lepším opatřením by bylo takové snížení daní, které by nebylo časově omezeno," říká Wiesner.
Zrušte výjimky
Velké firmy si nejvíc slibují od omezení byrokracie. "Jsem přesvědčen, že podniky vydělají, protože snížení na devatenáct procent je reálné snížení, to je první věc, ale to důležitější je zjednodušení daňové soustavy. To vám výrazně sníží náklady na daňové poradce a zlepší orientaci," říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl.
Zjednodušení administrativy je dokonce důležitější než nižší daně: "Jsem zastáncem i toho, aby se zrušily tisíce nebo stovky daňových výjimek," říká Míl.
Ze všech daňových změn k lepšímu na prvním místě ocenil stropy pro pojistné lépe placených zaměstnanců. "To je evergreen, který byl slíben už mnohokrát," připomíná.
