Praha - Česká vláda nemusí uskutečnit plánovaný prodej státních dluhopisů. Připustil to dnes ministr financí Eduard Janota poté, co snížení ratingu pro Řecko a Portugalsko spustilo celosvětový nárůst nákladů na půjčování na finančních trzích.

"Čekáme na lepší podmínky," zdůvodnil dnes agentuře Bloomberg odklad prodeje dluhopisů denominovaných v eurech náměstek ministra financí Ivan Fuksa. Výnos investorů z českého desetiletého vládního dluhopisu se dnes totiž  z úrovně 3,7 % vyšvihl nad 4 %.

Hodnota dluhopisu měla být nejméně miliardu euro, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření mluvčího rezortu Ondřeje Jakoba z konce března. V únoru Janota podle České televize Janota sdělil, že pro letošní první pololetí uvažuje o emisi eurobondů za jednu až dvě miliardy eur a se splatností do deseti až 15 let,

Jsme, nebo nejsme pod tlakem?

"Budeme čekat, jak to dopadne na trzích v souvislosti nejen s Řeckem, ale dneska už i Portugalskem," řekl ministr financí Eduard Janota, do konce roku ale podle něj vláda minimálně jednu emisi eurobondů vydá. Trhy podle něj jen musí vidět silný signál pomoci Řecku od MMF a eurozóny.

"Nejsme pod tlakem," dodal Janota.

S tím ale tak úplně nesouhlasí analytik Michal Brožka z Raiffeisenbanky. Česko podle něj s prodejem dluhopisů otálelo možná příliš dlouho a po zbytek roku se tak pod tlak dostat může.

"Při zpětném hodnocení lze říci, že vyčkávání bylo pravděpodobně příliš dlouhé, podmínky pro emisi byly po řadu týdnů příznivé a nyní nezbývá než vyčkávat znovu," tvrdí Brožka.

Připomíná také, že Janota v minulosti prohlásil, že prodej dluhopisů těsně před volbami může být také rizikový. "Mnoho časového prostoru tedy nezbývá, přičemž objem dluhopisových emisí na druhou polovinu roku bude značný," upozorňuje Brožka.

Do prodeje eurobondů tlačil ministerstvo v březnu také hlavní ekonom Patria Finance David Marek. "Mělo by jich vydat co nejdříve co nejvíc," řekl Hospodářským novinám a doporučil, aby emise proběhla ještě před volbami. Varoval tehdy také, že situace se může brzy zhoršit, protože trh je rozličnými státními dluhopisy zaplaven.

Ministerstvo letos plánuje prodat dluhopisy v celkové hodnotě 280 miliard korun, aby pokryl rozpočtový deficit jednu desetinu pod šesti procenty HDP a obsluhu dluhů starších.

Podle ministerského dokumentu nazvaného Strategie financování a řízení státního dluhu na rok 2010 chce rezort polovinu potřebných peněz získat na zahraničních trzích. Jako vedoucí manažery případné zahraniční emise státních dluhopisů určilo v únoru ministerstvo financí finanční domy Barclays Capital, Deutsche Bank a Českou spořitelnu.

Krize důvěry

O tom, že situace na trzích s dluhopisy v dohledné době nebude snadná, je přesvědčen i ekonom Jiří Rusnok z ING. "Domnívám se, že technicky vzato již kolaps řeckých státních závazků nastal. O tom myslím svědčí dnešní situace na trhu a růst požadovaných výnosů u těchto cenných papírů," sdělil pro deník Aktuálně.cz.

Mezinárodní věřitelé sice podle něj najdou cestu, jak řeckou platební schopnost zachovat a problémy Řecka tak podle něj celosvětovou ekonomiku neohrozí.

"Oddálí nicméně návrat důvěry na finanční trhy a pokud by následovaly podobné problémy dalších předlužených zemí pak by to již mohlo ohrozit návrat oživení do evropské ale i světové ekonomiky," obává se Rusnok.

"Riziko krachu Řecka na globální finanční systém nelze pominout," připustil pro Aktuálně.cz také ekonom banky UniCredit Pavel Sobíšek. "V úvahu je ale třeba vzít finanční dimenzi, která je asi čtyřikrát menší, než v případě amerických hypoték v roce 2007," dodal.