Praha - Pro neprofesionály je finanční páka zlým pánem, který v žádném případě nenabízí klidné investování v zájmu spokojeného stáří, říká Jan Vedral, který patří k pionýrům českého kapitálového trhu.
Z butikové makléřské firmy vybudoval renomovanou investiční společnost, která institucionálním, privátním a drobným investorům v podílových fondech obhospodařuje šestnáct miliard korun.
"Jako investiční společnost investujeme spíše v delším časovém horizontu. Je důležité udržet emoce na uzdě a ctít dlouhodobou strategii bez ohledu na momentální náladu trhu," říká Vedral.
Časový horizont se při investování v poslední době hodně zkrátil. Nenutí vás to jako správce fondů investovat na kratší dobu?
Máte částečně pravdu, ale spíše jsme to dělali v minulosti. Je totiž velmi těžké trefit úplné dno nebo úplný vrchol krátkodobého trendu.
K tomu si připočítejte, že s otevíráním a zavíráním pozic souvisejí transakční náklady, takže tolik nevyděláte, jedině že byste to dělali v obrovském objemu nebo na páku. Takže dnes raději sledujeme dlouhodobější trendy a věříme "fundamentu" a široké diverzifikaci portfolia.
Takže krátkodobé spekulace v Consequ neznáte?
Ale ano, když vidíme nějakou abnormalitu, tak se jí snažíme využít. Například v listopadu se v panice české státní dluhopisy propadly o zhruba deset procent. Nevydrželi jsme to a nakoupili jsme zhruba za miliardu, ale ke konci roku jsme je již se ziskem prodávali.
To jste kupovali v hotovosti, nebo pomocí finanční páky, tedy na úvěr?
Vždy investujeme jen vlastní nebo klientské peníze, tedy bez finanční páky. Pro neprofesionály je finanční páka velice nebezpečná, nemá nic společného s investováním na důchod. Je to jen hra.
Něco jiného je, když máte speciální fond kvalifikovaných investorů, který chceme nyní otevírat. Tam je decentní finanční páka povolená, ale je důležité, aby tam investoři kvůli rozložení rizik uložili jen minoritní část svých úspor.
Vaše firma se specializuje i na investice do státních dluhopisů. Ty mají ovšem po loňském roce dost pošramocenou pověst, důvěra v investice do dluhopisů byla otřesena.
Nelze házet všechny státní dluhopisy do jednoho pytle. Pokud věříte české vládě, že bude schopná splácet své závazky - a já jí zatím věřím -, nekupujete na finanční páku a můžete dluhopisy držet delší dobu, tak jsou stále dobrou investicí.
Minulý rok jsme viděli na jedné straně velké ztráty na dluhopisech zemí skupiny PIIGS, ale americké, německé a britské státní dluhopisy patřily k tomu nejlepšímu, co se dalo koupit. I zmiňované české státní dluhopisy připsaly nakonec slušný zisk.
Koně jako příležitost
Velkým hobby Jana Vedrala jsou dostihoví koně. Jeho vlastní běhají pod hlavičkou firmy Conseq, k těm nejznámějším patřili Glorietta, Gilmour a Latinira.
"Dostihy jsou dobrá příležitost pozvat si obchodní partnery a klienty, protože na rozdíl od fotbalu nebo hokeje máte čas si mezi jednotlivými dostihy s nimi promluvit. Takže to může být i forma propojení koníčku s podnikáním," vysvětluje Vedral.
Své koně často podpoří sázkou. "Nemá smysl jít na dostihy a nesázet. Uběhnout tisíc metrů trvá dostihovému koni asi minutu, takže dostih se rychle odběhne, a pak máte dost času promýšlet, na jakého koně vsadíte v dalším dostihu," dodává.
A co letos? Jak se bude dluhopisům dařit?
Nemyslím si, že nyní státní dluhopisy přestavují nějakou úžasnou investici, spíše hodně věřím kvalitním firemním dluhopisům a selektivně i bankovním dluhopisům.
V poslední době nakupujeme dluhopisy "systémově důležitých" bank, jejichž vlády jim v případě krize mohou poskytnout "systémovou podporu". Jde tedy především o americké banky. Podívejte se například na Bank of America - její pětileté dluhopisy nesou hezkých 6,5% ročně.
Co v těchto složitých časech radíte drobný investorům?
Buy low, sell high (smích). To platí pořád. Takže kupovat to, co je levné. Podle mě jsou to riziková aktiva jako akcie nebo zmiňované firemní dluhopisy. Valuace obého jsou velice příznivé.
Naše základní rada však zní, aby investoři se svým portfoliem moc nehýbali, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, na jak dlouho investují a co od investování očekávají. Revize portfolia by měla probíhat jednou až dvakrát ročně.
Také je důležité nesázet všechno na jeden typ investic a vyhnout se finanční páce.
Jak velký vliv mají na vývoj investic média?
Pro mě jsou spíše kontraindikátorem. Když už i televize Nova začne radit lidem, že mají kupovat zlato a švýcarský frank, vím, že je nejvyšší čas se ho zbavit.
Proč? Co máte proti zlatu, které tři roky za sebou jen roste? To není tak špatná investice.
No právě. Radši kupuji, když je něco levné, než když je to drahé. V druhé polovině sedmdesátých a na začátku osmdesátých let také cena zlata vyskočila na 700 USD za trojskou unci.
Pak se ovšem propadla na tři sta a mezi dvě stě padesáti a pěti sty dolary za unci se pohybovala přes dvacet let do roku 2005. Za růstem ceny zlata v letech 2005 až 2008 byl růst jeho spotřeby na rozvíjejících se trzích.
V posledních letech je tažena zejména strachem z inflace a rozpadu finančního systému. Až tento strach opadne, cena výrazně poklesne. Možná to bude letos, možná příští rok, a možná z vyšších úrovní, než jsou dnes, ale ten okamžik se blíží a já nechci být při tom.
A pokud někdo argumentuje tím, že začaly v posledních letech fyzické zlato kupovat centrální banky, tak ať zapátrá v paměti, kdy ho naposledy prodávaly. V minulosti se ukázaly státní banky jako velmi špatní investoři s prodeji okolo 250 dolarů za unci, a proto si nemyslím, že se dnes zrovna dobře trefují.
Vstoupili jsme do roku 2012. Hodně lidí z něj má z různých důvodů, a to nejen ekonomicko-investičně-sociálních, velký strach. Co vy a rok 2012?
Buď všechno zkolabuje a bude konec světa, nebo čeká investory velmi pěkný rok (smích). Já jsem optimista.
Kompletní znění rozhovoru najdete na Investičním webu - ZDE
