Hrozí Rusku státní bankrot? Snad ne, velké potíže ano

Karel Toman
21. 3. 2009 20:48
Rusko má finanční rezervu na dva roky. Při jeho potížích to nemusí stačit
Foto: new7wonders.com

Moskva, Praha - Hrozí Rusku státní, bankrot nebo ne? Opozice v Rusku už o této možnosti mluví otevřeně a na některých internetových stránkách si na odpověď můžete i vsadit. Riskujete nanejvýš svých pět dolarů.

Pokud ale Rusko přestane být schopno splácet své závazky jako v roce 1998, bude to mít pro celou globální ekonomiku těžko představitelné důsledky. Jde tedy o citlivou otázku.

A to zřejmě natolik, že auditorská firma PriceWaterhouseCooper's na ni pro Aktuálně.cz výslovně odmítla odpovědět. Moskevská pobočka Standard&Poor's (S&P) nám naštěstí poskytla rozsáhlou analýzu z konce letošního února.

Ve zvláštním průzkumu pro deník Aktuálně.cz tak jen potvrdila to, na čem se shodli analytik ČSOB Jan Čermák, přední český expert na oblast Ruska publicista Libor Dvořák i hlavní ruský korespondent Rádia Svobodná Evropa/Rádia Liberty Brian Whitmore: "Rusko čekají velmi vážné ekonomické potíže, bankrot ale zatím ne. Snad."

Dnes vám přinášíme ekonomický úhel pohledu na Rusko. V druhém dílu analýzy vám pak nabídneme názory novinářů Dvořáka a Whitmora.

Tři neduhy a dokonalá bouře

Ruská ekonomika trpí podle S&P třemi velkými neduhy, které ji teď vážně ohrožují - chaotickým bankovním sektorem, nepředvídatelným podnikatelským prostředím a závislostí na exportu surovin. Globální recese je spojila v to, co Vladimír Putin na světovém fóru v Davosu nazval "dokonalou bouří." Proberme je jednu po druhé.

První dva muži Ruské federace prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin rozmlouvají o řešení finanční krize v Rusku
První dva muži Ruské federace prezident Dmitrij Medveděv a premiér Vladimir Putin rozmlouvají o řešení finanční krize v Rusku | Foto: Reuters

Zvlášť velké riziko dnes představují banky, kterých má Rusko prostě příliš mnoho. Jen dvě z nich mají více než čtyřprocentní podíl na trhu, ostatní jsou lokální trpaslíci. Spousta z nich jsou navíc "kvazi-banky", v nichž má uloženo, ale častěji jim spíš dluží několik nebo dokonce jen jeden jediný podnik. To je dnes činí obzvlášť náchylné k pádu.

V letech až sedmiprocentního hospodářského růstu Ruska se navíc banky těžce zadlužily v cizích měnách na developerské projekty a rozvoj finančních služeb. Během dvou let tak zahraniční dluh Ruska zdvojnásobily. S krizí se však tok zahraničních peněz přiškrtil, zahraniční kapitál se dal na ústup a rubl spadl k dolaru o 37 procent. Velkou část ruského bankovního sektoru to k dnešnímu dni přivedlo na pokraj zhroucení.

Na žehlení těchto potíží utratila Centrální banka od června do února 210 miliard dolarů, přes třetinu svých rezerv v zahraniční měně. "Náklady na záchranu bankovního systému zanechají pravděpodobně jen malou částku na přímou podporu poptávky," píše S&P.

Potíže přitom tak vážné být nemusely. Nejistá vymahatelnost práva, slabé instituce a prakticky nic z Putinem slibovaných reforem se však vloni podle S&P podepsaly na mnohem větším odlivu kapitálu, než jaký byl nutný. Když přišlo na lámání chleba, věřitelé dali zkrátka Kremlu najevo, že nehodlají riskovat a stáhli své peníze do bezpečí. Tlak na záchranné výdaje centrální banky a státního rozpočtu to jen zvýšilo.

Rubl slábne, čas se krátí

Jedinou, zato silnou nadějí Ruska je teď nízký zahraniční dluh a naopak tučný rezervní fond, kam vláda odkládala příjmy z rekordně vysokých cen ropy. Ta spolu s plynem tvoří dvě třetiny exportu Ruska, zbylou třetinu pak kovy a chemikálie. Ceny těchto komodit se však za poslední rok propadly až trojnásobně.

Moskva už má za sebou několik protestů proti finanční krizi, respektive vlažnému přístupu vlády k řešení. Demonstrantka drží plakát s nápisem "Ne škrtům".
Moskva už má za sebou několik protestů proti finanční krizi, respektive vlažnému přístupu vlády k řešení. Demonstrantka drží plakát s nápisem "Ne škrtům". | Foto: Reuters

To letos podle S&P přispěje k prvnímu propadu ruské ekonomiky od roku 1998 a až desetiprocentnímu deficitu státního rozpočtu. Ten chce vláda zaplatit právě z "ropného" fondu. Podle S&P je v něm 17 procent ročního HDP, podle ruského ministra financí Laexeje Kudrina 136 miliard dolarů. To podle něj stačí na dva roky, podobně to vidí S&P.

Jinými slovy: vše teď záleží na tom, jak rychle se Rusko z krize dostane. Dva roky "rezervy" se mohou zdát hodně, s hlubokými strukturálními potížemi Ruska, strmě padajícím rublem a dnem globální recese stále v nedohlednu, to ale zase tolik času není.

S&P ale i agentura Fitch už snížily hodnocení Ruska na druhé nejnižší možné. Podle S&P je výhled ruské ekonomiky negativní, což odráží "zvýšené náklady a obtíže při plnění vnějších finančních potřeb země."

Giganti padají, riziko roste

Přesto může Rusko těžit aspoň z několika typických paradoxů. Bohatství nabyté v předchozích letech se k lidem téměř nedostalo, takže podle S&P by se krize na celkové domácí poptávce nemusela tak silně projevit. Slábnoucí rubl by zase mohl stimulovat domácí produkci místo dovozu.

Foto: Aktuálně.cz

Nedávná působivá reportáž časopisu Newsweek z uralských "monoměst" tvrdě postižených pádem průmyslových gigantů ale ubírá téhle akademické útěše na lesku.

"Podle mne však insolvence Ruska zatím není na pořadu dne a to přesto, že trh vyžaduje poměrně vysokou rizikovou prémii za držbu ruského vládního dluhopisu," uzavírá Jan Čermák z ČSOB (viz sousední graf).

 

Právě se děje

Další zprávy