Praha - Před rokem a půl byla ve Zlínském kraji taková nouze o lidi, že firmy braly skoro kohokoliv. Ten samý kraj je dnes českým rekordmanem v tempu, jakým se tam práce ztrácí.

Zda pozici potvrdí, ukáže už pátek, kdy ministerstvo práce zveřejní čerstvé statistiky nezaměstnanosti.

Koncem roku 2008, kdy na Česko začala dopadat globální krize, byl Zlínský kraj pátý v zemi s nejvyšší zaměstnaností. Dnes je pátý od konce.

Za rok a "kousek" tu vzrostla nezaměstnanost o neuvěřitelných 8,2 procenta na dnešních 11,7 procenta. To je nejrychlejší úbytek pracovních míst kvůli recesi v zemi. Dokazuje to graf na konci textu, který Aktuálně.cz sestavilo na základě dat Českého statistického úřadu.

Krize vrací regiony o deset let zpátky

"Takový počet uchazečů o zaměstnání tady nikdy v historii nebyl evidován," potvrzuje mimořádnost situace socioložka Miriam Majdyšová, odbornice na trh práce ze zlínského úřadu práce.

"Kdy se vrátíme do lepších časů? To si vůbec netroufnu odhadnout," tvrdí Majdyšová.

Regiony, které měly podobně jako Zlínský kraj před krizí slibně nakročeno k dohánění životní úrovně okolí velkých center, tak vrátila krize v nezaměstnanosti mnohdy i o deset a více let zpátky.

Potvrzuje to také kraj Vysočina. Na začátku recese měla čtvrtou nejnižší nezaměstnanost v zemi. Od té doby tam ztratilo práci dalších 7,9 procenta lidí, což je druhé nejrychlejší tempo úbytku pracovních míst kvůli recesi.

O práci přicházejí i kraje, kde chyběla už před krizí

Třetím krajem, kde nejrychleji mizí práce je kraj Olomoucký, kde se za stejné období od posledního čtvrtletí 2008 do února 2010 zvýšil podíl nezaměstnaných o 7,6 procenta. Teď je tam nejvíc uchazečů o práci od vzniku krajů v roce 2000.

Dostal se tak letos v únoru i "na bednu" mezi regiony s vůbec nejvyšším podílem lidí bez práce - mezi Ústecký a Moravskoslezský kraj. Ty ale narozdíl od předchozí trojice patří k regionům s tradičně vysokou nezaměstnaností a padly tam rekordy "jen" od roku 2007.

Samotný Zlínský kraj podle Majdyšové doplácí na to, že je v něm spousta subdodavatelů automobilkám z gumárenského a strojírenského průmyslu. Tedy ze sektoru, který krize postihla nejhůř. Přísun pracovních míst navíc nepřináší ani nedávno dostavěná obří průmyslová zóna Holešov, která patří k největším v zemi. Zatím má totiž potvrzeného jediného a navíc jen malého investora.

Tradičně prosperující Praha naopak vyjde z krize oproti zbytku republiky ještě více posílená.

Vývoj nezaměstnanosti během krize v jednotlivých krajích můžete v grafu sledovat v čase po jednotlivých čtvrtletích. Stačí myší přejet po kvartálech v legendě grafu nebo po sloupcích vybraného kraje.

První graf ukazuje obecnou míru nezaměstnanosti, druhý pak počty uchazečů o práci.