Eurozóna schválila pomoc 12 miliard eur pro Řecko

ČTK ČTK
3. 7. 2011 8:05
Ministři financí sumu odsouhlasili na summitu v Bruselu
Kam to nesete? Do Řecka? Ilustrační snímek
Kam to nesete? Do Řecka? Ilustrační snímek | Foto: Reuters

Brusel - Ministři financí eurozóny dnes odsouhlasili poskytnutí 12 miliard eur Řecku. Jde o část loni slíbené pomoci, bez níž by balkánská země do poloviny července zkrachovala.

Novináře o tom v tiskovém prohlášení informoval šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Celkově pátou část ze 110miliardové pomoci Atény získají 15. července, chybí totiž ještě souhlas Mezinárodního měnového fondu, který se na půjčce podílí zhruba ze třetiny.

Dnes odsouhlasená pomoc, kterou mezinárodní společenství podmínilo úspornými opatřeními, jež tento týden schválil řecký parlament, však bankrot Řecka nejspíš jen oddálí. Eurozóna a MMF tak již jednají o dalším záchranném programu.

Podle Junckera by měla i tato finanční pomoc dosáhnout celkem 110 miliard eur. I ta ale bude podmíněna dalšími "ambiciózními a strukturálními reformami", jak uvedla eurozóna.

Čeká se, že Atény budou navíc muset zprivatizovat další část státního majetku v hodnotě 30 miliard eur, které budou zahrnuty do záchranného programu.

Eurozóna očekává, že na nové pomoci se dohodne v následujících týdnech až odstraní některé nejasnosti a nejspíš i vzájemné rozpory. Už nyní je ale zřejmé, že tentokrát se záchranného programu budou účastnit i soukromí investoři, není ovšem jasné v jakém rozsahu.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy