Londýn, Praha - S velkým znepokojením sleduje poslední plány Evropské unie jedna z finančních metropolí světa - londýnské City. Tamním správcům tak zvaných „alternativních investic" se nelíbí nový návrh regulace rizikového finančnictví, který ve středu představila Evropská komise.
Pokud členské země včetně Velké Británie navrhovaná pravidla přijmou (viz infobox Bič ušitý na Londýn?) mohou podle některých odborníků donutit velkou část moderního finančnictví zavřít v Londýně krám a odstěhovat se jinam.
Nejde přitom o ledajaký sektor, spravuje totiž jmění v hodnotě dvou bilionů euro.
Bič ušitý na Londýn?
- Podle návrhu Evropské komise mají mít napříště rizikové investiční fondy vládní povolení, musí podávat pravidelné zprávy a splňovat standardy rizikového managementu včetně požadavků na minimální výši kapitálu.
- Navrhovaná opatření se mají týkat všech manažerů „alternativních investic," které využívají půjčené peníze a spravují aktiva v hodnotě nejméně 100 milonů euro. Norma by tak v londýnském City postihla třetinu manažerů a 90 procent jmění zajišťovacích, tak zvaných hedgeových fondů.
- Vztahovala by se také na skupiny spravující soukromá akciová portfolia, které ve svých fondech nevyužívají půjčených peněz a spravují aktiva minimálně v hodnotě 500 milionů euro.
Zdroj: Financial Times
Poučení z krize nebo cesta zpět?
Za „cestu zpět" označil větší regulaci pro Aktuálně.cz také ekonom Raiffeisen Bank Aleš Michl.
Jiní ekonomové ale považují zpřísnění regulace tohoto druhu finančnictví za správné. „Dělají dobře, regulátoři zkrátka selhali," tvrdí na adresu nových doporučení Evropské komise například ekonom Tomáš Ježek.
Výkonná ředitelka Asociace managementu alternativních investic Florence Lombardová zastupující hedgeové fondy, už označila doporučení komise za „nepraktická a nefunkční." Předseda Evropské asociace rizikového kapitálu Johnatan Russel pro změnu za „nepřiměřená, nevhodná a protikonkurenční."
„Byznys by to určitě vyhnalo pryč," komentoval pro Financial Times návrh nových pravidel Evropské komise předseda regulačního výboru londýnského City Stuart Fraser.
Ježek: "Kouř? Shodit ze schodů!"
Ježek ale trvá na svém. „Kdyby k nám na Komisi pro cenné papíry, když jsme ještě existovali, přišel někdo a chtěl emitovat dluhopis nebo cenný papír, který by byl takto mizerně krytý, tak letí ze schodů ze třetího patra až do přízemí," naráží na fakt, že evropské banky se také díky svému řízení rizik podle pravidel Basel II na rozdíl od liberálního Londýna a New Yorku chovaly většinou konzervativně a rizikový kapitál nekupovaly.
Finanční krize tak podle něj ukázala, že přísná pravidla jsou pro finanční sektor naopak užitečná. Právě komplikované a v podstatě ničím nejištěné finanční deriváty z hypoték totiž tvořily často hlavní aktivum hedgeových fondů. Když pak trh s nemovitostmi v USA spadl, vzal s sebou ke dnu celý svět.
„Třeba islandské banky se sesypaly, protože toho byly plné. Nakoupily kouř, prostě nic. Nekrytá nebo falešně krytá aktiva," jmenuje Ježek.
Nová regulace by tak podle něj měla napříště zabránit „hrubým prohřeškům proti známým pravidlům," například oddělení majetku správce a spravovaného.
Na "nepoměr" mezi platnou regulací a novým "vysoce integrovaným kapitálovým trhem, který se objevil" poukázal na tiskové konferrenci po summitu G20 i americký prezident Barack Obama. V tomto sektoru byla podle něj regulace "neadekvátní," rozuměj takřka žádná.
Podle Obamy byla na summitu "zřetelná konvergence" a "enormní konsensus" nastavit ve vzájemné spolupráci legislativu tak, aby napříště rizikový kapitál regulován správně. Britský premiér Gordon Brown stál vedle něj a souhlasně přikyvoval.
