Praha - Uhlí, ze kterého se vyrábí elektřina nebo teplo, v letošním roce podraží o 11 procent. Celková průměrná cena by měla činit 74 eur za tunu. Informovala o tom společnost New World Resources (NWR).
Hlavním důvodem zdražení je vyšší poptávka po výrobě tepla a elektřiny z uhlí. Na produkci elektrické energie se uhlí podílí přibližně 60 procenty.
Snížit se mají naopak ceny koksovatelného uhlí, tedy uhlí, ze kterého se získává koks potřebný pro výrobu železa. Průměrná cena pro dodávky v prvním kalendářním čtvrtletí bude činit 142 eur za tunu, což je o 13 procent méně než v posledním kvartále roku 2011.
Cena koksu by v období od ledna do března měla v průměru představovat 311 eur za tunu. To je o 11 procent méně než v uplynulém čtvrtletí. Tento vývoj má odpovídat poklesu na celoevropském trhu s koksem.
Jak NWR zdůrazňuje, všechny odhadované ceny vychází z předpokladu, že se euro bude obchodovat za 25 korun. Na konečnou cenu mohou mít vliv kurzové výkyvy nebo například načasování dodávek.
Zdraží elektřina?
Cena suroviny, ze které se silová elektřina vyrábí, představuje neregulovanou složku celkové ceny energie. Mění se tedy podle toho, kolik zrovna stojí na trhu. To ovšem neznamená, že by se měly domácnosti bát prudkého nárůstu cen.
Podle NWR samotná elektřina zdraží, jednotková cena energie ale vzroste podstatně méně, než cena uhlí. Reakce pak bude podle zástupců společnosti záviset na prodejcích elektřiny.
Jak na svých stránkách uvádí Energetický regulační úřad, cena elektřiny se zpravidla upravuje pouze jednou ročně. Pokud by se dodavatel přece jen ke zdražení odhodlal, musí podle energetického zákona informovat spotřebitele alespoň s dvouměsíčním předstihem.
Jak vysvětluje Vladimír Vácha ze skupiny E.On, která se prodejem elektřiny zabývá, běžná domácnost u nich může uzavřít dva druhy smluv. Buď se rozhodne pro fixaci a pak bude za cenu elektřiny platit stejnou částku po celý rok. To může být výhodné tehdy, pokud elektřina na burze zdraží. Jestliže její cena klesne, zákazník naopak prodělá.
Domácností v panelácích se to moc netýká
Druhou možností je kontrakt, v rámci kterého se bude cena za elektřinu odvíjet od aktuálního vývoje na trhu. "U běžné panelákové domácnosti jsou ale rozdíly, pokud elektřina zdraží do desíti procent, zanedbatelné. Jedná se o desítky, nejvýše stovky korun ročně," komentuje Vácha.
Jinak tomu bude, jestliže spotřebitel užívá elektřinu k vytápění. V případě, že energie zdraží, pak může tratit i několik tisíc.
Kromě ceny suroviny, z níž se elektřina vyrábí, se do neregulované složky započítávají také náklady na prodej zákazníkovi. Neregulovaná část představuje zhruba polovinu celkové ceny elektřiny.
Regulaci naopak podléhá cena za přenos a distribuci, na služby operátora trhu, který vyrovnává odchylky mezi objednaným a skutečně spotřebovaným objemem elektřiny, dále příspěvek na energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů nebo na společnou výrobu elektřiny a tepla.
