Vilnius, Brusel - Malé otevřené ekonomiky dál trpí, zvlášť ty na Východě. A také ty, které tam investovaly hromadu peněz, například Irsko a Rakousko. Ukázala to bilance prvního čtvrtletí.
Litevská ekonomika se v prvním čtvrtletí smrskla o 12,6 procenta. Vyplývá to z čerstvých údajů tamního statistického úřadu.
Podle deníku EUobserver jde o největší meziroční propad, jaký nějaká země zaznamenala od začátku světové finanční krize. Je to každopádně největší propad mezi pobaltskými státy od roku 1995, kdy tam podobná měření výkonu ekonomiky začala.
Nový údaj znamená pro Litvu špatné zprávy. Z růstu 8,9 procenta v roce 2007 se loni výkon ekonomiky kvůli poklesu stavebnictví a maloobchodu smrskl na jednoprocentní růst. Pro letošní rok počítají litevští statistici s úhrnným poklesem 10,5 procenta.
Výrazný propad čeká celou EU
Hrubý domácí produkt Evropské unie se letos podle dnes zveřejněné předpovědi Evropské komise propadne o čtyři procenta. S nastupujícím účinkem stimulačních opatření by se však Unie měla vrátit k růstu "někdy v roce 2010".
"Pracovní trhy budou vážně postiženy, míra nezaměstnanosti v EU vzroste na 11 %," píše se ve zprávě. Roku 2010 se podle ní kvůli propadu ekonomiky a stimulačním opatřením zvýší schodek veřejných rozpočtů v EU na 7,25 % HDP.
"Evropská ekonomika se nachází uprostřed nejhlubší a nejširší recese v poválečné éře. Ambiciózní opatření přijatá vládami a centrálními bankami by však měla letos zastavit pád ekonomické aktivity a umožnit oživení příští rok," řekl dnes evropský komisař pro ekonomiku Joaquín Almunia. Podle něj k tomu bude nutné rychle se zbavit znehodnocených aktiv v účetnictvích bank.
Recese v EU začala v druhém kvartálu 2008. V letošním prvním kvartálu kleslo HDP EU i eurozóny mezikvartálně o 1,2 %.
Litva, další kandidát na pomoc MMF?
"Věříme, že příští rok bude pokles hrubého domácího produktu mnohem nižší, nebo že se dokonce dočkáme stability. Předpokládáme, že k růstu HDP se vrátíme v roce 2011," prohlásil premiér Andrius Kubilius.
Ekonomická čísla za první čtvrtletí však přidávají vrásky na čele jeho středopravé vládě, která už čelila protestům kvůli svým přísným úsporným opatřením. Zvyšují totiž pravděpodobnost, že země bude nucena se obrátit se žádostí o pomoc na Mezinárodní měnový fond (MMF), podobně jako to už před časem udělalo sousední Lotyšsko.
S dvojciferným propadem počítá pro letošní rok v Pobaltí i nedávná zpráva MMF. Všechny tři tamní země totiž trpí kromě poklesu v globální poptávce a odlivu peněz investorů také tím, že mají své měny v "přípravném režimu" ke vstupu do eurozóny. K euru tedy mají pevný kurz, jehož zachování stálo vlády při propadu tamních měn obrovské peníze.
Irsko 2010: nezaměstnanost až 17 %
Litevská vláda se i přesto snaží dodržet tříprocentní limit deficitu státního rozpočtu, který je jednou z podmínek přípravy přijetí eura, a chystá se v červnu přijmout další škrty.
Podle EUobserveru se rekordně sníží i výkon ekonomiky Irska. Tamní vládní institut předpovídá pro letošek propad o 9,2 procenta. Stejně jako Litva je i Irsko malou otevřenou ekonomikou, která navíc v Pobaltí hodně investovala.
"Naše předpověď naznačuje, že Irská ekonomika se mezi lety 2008 až 2010 smrskne o 14 procent. Podle historických i mezinárodních standardů je to opravdu dramatický vývoj," píše se ve vládní zprávě. Tamní nezaměstnanost má vzrůst na 13,2 procenta.
Toto číslo by mohlo do roku 2010 vzrůst až na 16,8 procenta, což by podle EUobserveru mohlo vést k obnovení irské tradice emigrace za prací. Jen tento rok se očekává, že zemi opustí na 30 tisíc lidí.
Statistiky, které minulý týden zveřejnil list Baltic Times, zase prozradily, že za posledních osm let emigrovalo 16 tisíc z 1,3 milionů Estonců.
