Brno - Začarovaný kruh, z něhož jediná cesta ven se neobejde bez obětí. Tak charakterizují odborníci systém kvót, který ovládá mlékárenský průmysl v Evropské unii.
Evropská komise má na přání Evropské rady za dva měsíce vypracovat podrobnou analýzu situace a nalézt způsob, jak trh s mlékem, který prochází hlubokou krizí, stabilizovat. A právě mléčné kvóty se v této souvislosti skloňují ve všech pádech.
Zemědělci je chtějí snížit, Evropská unie se je chystá zvyšovat a postupně splnit přání eurokomisařky Marianne Fischer-Boelové po roce 2015 už systém kvót neobnovovat.
Situace je absurdní
Kvóty určující maximální množství mléka, které mohou jednotlivé státy Unie vyrobit za rok, mají regulovat nadvýrobu mléka.
„Mléko je strategická surovina, protože se produkuje a prodává každý den. Je tedy zdrojem pravidelného příjmu po celý rok. Není třeba čekat měsíce nebo týdny na dobu sklizně jako u ostatních komodit. Proto je pro zemědělce výhodné vyrábět mléko," shrnuje analytik Petr Havel.
Mléčné kvóty platí v zemích Evropské unie od roku 1984. Za jejich překračování se platí pokuty. Jenže ani kvóty nadvýrobě nezabránily. Součet národních kvót jednotlivých států je totiž vyšší než spotřeba Unie.
„Zároveň je výroba mléka v Evropské unii byrokraticky náročná. Je třeba dodržovat celou řadu standardů a nařízení. To výrobu prodražuje a tím zhoršuje možnost jejího vývozu. Aby tedy bylo možné mléko vyvážet, je třeba jeho export dotovat. Ve výsledku se tak dotuje jednak výroba drahého mléka a zároveň i jeho vývoz," popsal absurdní situaci analytik.
Trh s mlékem by se měl podle plánu Světové obchodní organizace liberalizovat. Jedním z bodů je i zrušení dotací na export mléka. To by však pro výrobce v celé Unii znamenalo pohromu. Drahé evropské mléko za jeho skutečnou cenu nikdo nekoupí.
Zemědělci: Bude stávka
Demonstrace a protesty kvůli snižujícím se cenám mléka, na jehož výrobě prodělávají například čeští výrobci až dvě koruny, začaly v Evropě už v loňském roce.
Ve čtvrtek demonstrovali eurofarmáři v Bruselu, kde jednala evropská sedmadvacítka. Tvrdí, že současný postup Unie, který kvóty zvyšuje s cílem je za šest let úplně zrušit, je pro ně likvidační. A stejného názoru jsou i čeští zemědělci.
„Zrušení kvót teď není tématem dne. Mluvit o něm je zatím předčasné. Co by mohlo trh s mlékem uklidnit, je naopak snížení nadprodukce a to snížením kvót. To by bylo rychlejší řešení," vysvětlil názor farmářů předseda Agrární komory Jan Veleba.
Zemědělci se proto rozhodli kvůli nízkým výkupním cenám mléka v pondělí 29. června stávkovat. Od 9 hodin ráno chtějí na několika místech zablokovat zemědělskou technikou několik cest. Protesty plánují na dálnici D1 z Brna do Prahy, na dálnici D5 mezi Prahou a Plzní a dálnici v Jihočeském kraji a východních Čechách.
"Vše bude tak zorganizované, abychom neporušili zákon," řekl v neděli prezident komory Jan Veleba.
Řešení bude bolestné
Petr Havel však upozorňuje, že vypočítat nové, nižší kvóty pro jednotlivé národní státy v souvislosti s místní spotřebou mléka a mléčných výrobků, bude poměrně složité. Jediným systémovým řešením celého problému je zrušení kvót.
„Neslo by to s sebou samozřejmě krachy zemědělců napříč celou Unií. Ti, kteří by toto zemětřesení přežili, by pak dokázali obstát na světovém trhu. Praktickým příkladem je Nový Zéland, kde na přelomu osmdesátých a devadesátých letech proběhla drastická reforma zemědělské politiky," upozorňuje Havel.
Po plošném zrušení dotací v zemědělství podle něj trvalo přibližně čtyři roky období, kdy řada farmářů zkrachovala. Poté se však systém zotavil, v současné době je efektivnější a až dosud funguje s pouze minimálními dotacemi - přibližně ve výši jednoho procenta z celkového objemu produkce.
„Nový Zéland vyrábí nejlevnější mléko na světě, asi dva až třikrát levnější než Evropská Unie," dodal analytik.
