Praha - Bankovní rada ČNB schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu, Česko tak na pomoc eurozóně pošle 38 miliard korun.
Centrální banka ale požaduje, aby parlament schválil záruky za možné ztráty. Premiér Petr Nečas v reakci uvedl, že nepochybuje, že parlament státní záruku schválí.
O peníze, které půjdou z devizových rezerv, požádala ČNB ve středu česká vláda.
Čtvrtečního jednání se účastnil i ministr financí Miroslav Kalousek. Souhlas bankovní rady s půjčkou ocenil jako "mimořádně vstřícný krok směrem k vládě".
"Ačkoli ČNB poskytnutí další půjčky MMF vládě nedoporučuje, bankovní rada vzala při svém rozhodování příslib vystavení bonitní záruky státu v úvahu," uvedl mluvčí banky Marek Petruš.
Vláda se totiž zavázala na oplátku centrální bance poskytnout státní záruku ve výši 2,53 miliard eur za všechny půjčky, které byly Měnovému fondu poskytnuty, tedy i za půjčku přesahující miliardu eur z roku 2009.
Premiér Petr Nečas vysvětlil stanovení výše půjčky inspirací v Polsku - Česko totiž pošle na jednoho obyvatele stejnou částku jako Poláci. Česká republika podle premiéra poskytnutím půjčky dává najevo svou příslušnost k ekonomicky zdravým státům.
"Stádo jménem EU se rozděluje na skupinu zdravých a nemocných kusů. Tím, že se na pomoci podílíme, vysíláme signál, že Česko může být bráno jako zdravý kus," vysvětlil.
Ministr Kalousek již dříve argumentoval tím, že by bylo nemorální se na pomoci nepodílet, vzhledem k tomu, že Česko získalo z unijních fondů od roku 2004 čistých 175 miliard korun.
Infobox
- Půjčení peněz nepředstavuje v případě státních garancí pro ČNB hrozbu jejich ztráty, vzhledem k velmi nízkým úrokům ale přijde o zisky z nich.
- Své devizové rezervy banka investuje obvykle do vládních dluhopisů.
- V případě problémů potom pomocí těchto rezerv může nakoupit českou měnu a zabránit tak hrozícímu propadu kurzu koruny.
- Zejména v době krize představuje takovýto "polštář" velmi pozitivní signál vůči trhu, ukazující na bezpečnost investic v této zemi.
Lídři EU se loni v prosinci dohodli, že poskytnou na základě bilaterálních smluv půjčku až 200 miliard eur. Země EU se pak ale na poskytnutí celého objemu nedohodly. Dodat peníze se zavázala zatím jen eurozóna, a to 150 miliard eur.
Ze zemí mimo eurozónu půjčku vyloučily Británie a Bulharsko.
Česko mělo přispět částkou kolem 3,5 miliard eur, tedy asi 90 miliard korun. Proti tomu se stavěl kromě tradičně euroskeptického prezidenta Václava Klause také premiér Nečas a část jeho kabinetu.
Pro poskytnutí pomoci je zejména strana TOP 09, podle které bychom se neposkytnutím půjčky dostali do izolace a ztratili bychom část svého vlivu pro pozdější vyjednávání.
Podmínky půjčky stále nejsou úplně jasné. Zatím se však mluví o tří- až pětileté půjčce, která by měla státní rozpočet přijít na uniklých úrocích asi na miliardu korun.
