Praha - Ministr Miroslav Kalousek drží příjmy i výdaje rozpočtu na úrovni roku 2010. Tím si udržuje dobrou pozici pro konečný finiš, při kterém bude stačit několik škrtů, aby splnil schodek 135 miliard.

Cestáři a zemědělci čekají

Loňský říjnový schodek dosáhl 97 miliard, letošní je o šest miliard nižší. K příznivému poklesu by ovšem nedošlo, kdyby stát proplácel peníze určené na opravu komunikací a na podporu zemědělců aspoň na loňské úrovni. Rozpočet předpokládá pro cestáře a zemědělce roční příspěvek 40 miliard, loni stát zaplatil během deseti měsíců 17 miliard a letos jen deset miliard.

Koncem roku bude ministr financí doplácet zmíněné dotace i další položky, například investice do evropských projektů. Proto se v posledních dvou měsících deficit tradičně zvýší. Loni o 60 miliard, letos si může Česká republika dovolit pouze dvě třetiny této částky.

Více daní, méně eurodotací

Ve srovnání s minulým rokem se zvýšil výběr daní o tři procenta, tedy téměř o třicet miliard. Třetinu z toho zajistilo sociální pojistné a další třetinu spotřební daně, zvláště nově zavedená daň ze slunečních elektráren.

Daňové příjmy může koncem roku ohrozit pouze výnos daně z přidané hodnoty. „Poslední vývoj pokladního plnění naznačuje zhoršení inkasa a další vývoj je velkým otazníkem," varuje zpráva ministerstva financí.

Ovšem i říjnové údaje potvrdily, že zhruba třicetimiliardový pokles proti loňsku hrozí při čerpání evropských dotací. I když se právě v desátém měsíci podařilo Čechům získat z Bruselu rekordní částku 12 miliard, celková bilance za deset měsíců dosahuje jen 68 miliard, tedy polovinu z částky, se kterou se v rozpočtových plánech počítalo.

"U některých projektů je v současné době pozastaveno proplácení prostředků z Evropské unie. Jejich realizace ovšem pokračuje dále a jsou financovány z národních zdrojů. V případě odmítnutí proplacení budou tyto výdaje překlasifikovány do investic výhradně z národních zdrojů s negativním dopadem na výši schodku," obávají se Kalouskovi úředníci.

Varování ministrům

Pokud se nenaplní riziko u DPH ani u evropských dotací, stačí ministru Kalouskovi oproti loňsku ušetřit na výdajích dvacet miliard. Nejsnadnější řešení nabízí odklad investic, ke kterým vládu na rozdíl třeba od sociálních dávek nenutí žádné zákony.

Loni stejný ministr ušetřil koncem roku na investicích téměř 15 miliard, letos by tedy měl o pár měsíců opozdit proplacení pětatřiceti miliard.

K této operaci mu ovšem vývoj rozpočtu nenabízí velký prostor. Z plánovaných investic stát letos neutratil ještě 32 miliard. Vláda by tedy musela do konce roku úplně zrušit veškeré investiční výdaje.

Pravděpodobnější jsou tedy úspory v běžném provozu ministerstev a podřízených úřadů.