Firmy, které vyrábějí potraviny z produkce českých ekozemědělců, jsou stále více vidět.
Prezident Potravinářské komory Jaroslav Camplík řekl, že komora hodlá reagovat na rostoucí poptávku po bioproduktech, která začíná být patrná, a nabídne členství těmto firmám.
Zájem stoupá
Je to další dílčí důkaz, že původně experimentální výroba naprosto čistých potravin určená hrstce lidí s odlišným životním stylem, se začíná prosazovat víc a víc.
Dokonce natolik, že zpracovatelským firmám přestávají stačit tuzemské dodávky a musí například mléko dovážet od ekozemědělců z ciziny.
Ředitel Olmy Olomouc Jiří Gavenda potvrzuje, že zájem o bioprodukci neustále roste. Jenže na tuzemském trhu podle něj není dostatek suroviny.
Podnik v loňském roce zpracoval zhruba 10 000 litrů biomléka denně, letos hodlá výrobu zdvojnásobit, a zpracovat tak zhruba 20 000 litrů. Mléko v biokvalitě ale musí dovážet ze zahraničí, v ČR je podle Gavendy jen šest dodavatelů této suroviny. "I když si ale pro biomléko dojedeme za hranice, jsou naše výrobky z něj pořád levnější než dovážené zboží ze zahraničí," zdůrazňuje Gavenda. Olma by přitom tuzemským ekozemědělcům za biomléko podle něj platila zhruba o 20 procent více než za klasickou surovinu.
I KLASA bude bio
Pouhým členstvím v komoře by partnerství výrobců klasických a ekologických potravin nekončilo. Biopotravináři by měli podle šéfa komory Camplíka také svou vlastní kategorii při udělování ocenění kvalitních v tuzemsku vyrobených potravin v rámci projektu KLASA.
"Chtěli bychom dosud úspěšně se rozvíjející projekt zase posunout o kousek dál. Uvažujeme tedy o ocenění, které zatím pracovně nazýváme "Zlatá KLASA", z dosavadních držitelů Klasy, a o zavedení dalších kategorií, jako Bio KLASA a také o nějaké ceně pro potraviny, které ani nemají certifikát KLASA, ani nepatří mezi biovýrobky," prozrazuje prezident.
Podobně uvažuje i Ministerstvo zemědělství. Podle bývalého náměstka Tomáše Douchy proběhlo na počátku letošního roku jednání se zástupci ekozemědělců, přičemž jedním z témat byla i propagace biopotravin. Podle Douchy by bylo zavedení kategorie Bio KLASA optimální, neboť podmínkou pro takové ocenění je mimo jiné pokud možno stoprocentní tuzemský původ surovin, z nichž je potravina složena, přičemž vyrobena musí být na území ČR. "Pokud bychom postavili marketing biopotravin obecně, v podstatě bychom podporovali zahraniční výrobce, protože většina bioproduktů na našem trhu pochází z dovozu," konstatuje Doucha.
Sama potravinářská komora nepovažuje výrobce biopotravin za konkurenci. "Jde o dražší výrobky, takže množství této produkce na trhu je velmi omezené," myslí si Camplík. S tím souhlasí i ředitel Českomoravského svazu mlékárenského Michal Němec. "Dokud bude při nákupu potravin rozhodovat především cena, nelze očekávat výrazný podíl bioprodukce na potravinářském trhu," konstatuje představitel oboru, v němž například Olomoucká mlékárna Olma jako jeden z mála tuzemských větších potravinářských podniků biopotraviny na tuzemský trh dodává.
Nejen mléko
Podle Camplíka by přitom neměl být problém zpracovat ekologické suroviny i v jiných oborech. "Například Maso Planá dokáže porážet v kvalitě bio, a určitě to není jediný podnik tohoto typu. Jenže i tady je suroviny je málo," říká prezident. Zavedení kategorie Bio KLASA by ale mohlo ekozemědělce k produkci skutečných surovin pro potravinářství motivovat. V současnosti je zhruba z 90 procent produktem ekologického zemědělství ekologické seno.
