Praha - Pro státní, krajské i obecní firmy už brzy skončí doba hájení. Pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu se totiž rozšíří i na ně.
Počítá s tím vládní návrh ústavního zákona, který ve středu prošel v Poslanecké sněmovně druhým čtením, a který má i podporu opozice.
NKÚ v poslední době odhalil pochybné nakládání s penězi státních podniků či s evropskými dotacemi u krajů a měst. V případě Lesů ČR nebo ŘSD dokonce podal trestní oznámení.
Napříště bude moci nově kontrolovat také firmy s majetkovým podílem státu, kraje a obce, přes něž se veřejné peníze utrácejí. Zůstane ale jedna výjimka.
"Podmínkou ODS pro souhlas s rozšířením pravomocí NKÚ bylo vyjmutí společností kótovaných na burze," sdělila Aktuálně.cz místopředsedkyně vlády Karolína Peake (LIDEM). Tato podmínka je šitá na míru společnosti ČEZ, do kterého ODS od začátku NKÚ odmítá pustit.
"Pokud menší akcionáři podají ústavní stížnost, pak můj osobní názor je, že stát takový spor prohraje a ta norma bude zrušena," zdůvodnil to před časem pro Aktuálně.cz Pavel Drobil z ODS.
Poláci svůj PKN Orlen pod kontrolu poslali
S touto výjimkou ale nesouhlasí například nevládní organizace Ekologický právní servis.
"Neslyšeli jsme jediný argument, proč to nejde. V Polsku podléhá kontrole tamního nejvyššího kontrolního úřadu PKN Orlen, KGHM Polska Miedz nebo pojišťovna PZU v Rakousku tamní pošta Österreichsche Post," říká Martin Fadrný z Ekologického právního servisu.
Petrochemické rafinérky PKN Orlen jsou přitom podobně jako ČEZ také kótovány na burze a i ony jsou pokládány za strategickou energetickou firmu středoevropského významu.
Podle ODS by zveřejněním některých nálezů Nejvyššího kontrolního úřadu u společností kótovaných na burze hrozily arbitráže.
To ale odmítá například zpravodaj zákona Stanislav Polčák (TOP 09). V rozpravě k novele to jako "lacinou linku" označil i předseda Věcí veřejných Radek John, který připomněl, že NKÚ konečně získá pravomoc kontrolovat toky peněz v krajích a obcích, kterými proteče přes polovinu veřejného rozpočtu.
Na Opencard už kontroloři dosáhnou
Okruh subjektů, které budou nově podléhat kontrole NKÚ, však určí teprve prováděcí zákon. „Ten je už ve sněmovně. Schválí se po schválení novely ústavy v Senátu," upřesnila Peake, která vzhledem k původnímu odporu vůči rozšíření kontrol považuje výsledný kompromis za vítězství.
"Pokládáme kontrolu ze strany Nejvyššího kontrolního úřadu za zbytečný a v podstatě velmi umělý institut, který nepovede k pravidelné kontrole, ale občasnému šikanování některých firem," odmítal například ještě nedávno novelu Marek Benda z ODS.
"NKÚ sice nedosáhne na ČEZ, dosáhne ale na vše ostatní, včetně třeba Dopravního podniku hlavního města Prahy," ujišťuje Peake. V budoucnu se tak NKÚ bude moci vrátit třeba ke kauze Opencard.
Vstupenka pro NKÚ? 50% podíl veřejného vlastnictví
"Je to krok správným směrem, ale předchozí návrh byl lepší," připomíná Martin Fadrný z Ekologického právního servisu, že původní návrh výjimku pro ČEZ neznal.
"Přijde mi vtipné, že ODS tuto výjimku prosadila nedlouho po prohlášení Karla Schwarzenberga, že ČEZ financoval politické strany," dodává Fadrný.
"Jásat úplně ještě nad touto úpravou není možné," podotýká i Stanislav Polčák. Podle něj je třeba s hodnocením počkat až na výslednou podobu prováděcího zákona, který určí, které firmy budou NKÚ nově podléhat.
Vládní návrh novely předpokládá, že by kontrole podle zákona o NKÚ mělo podléhat hospodaření s majetkem právnických osob, v nichž má Česká republika nebo územní samosprávný celek (přímo či nepřímo) alespoň 50% majetkovou účast (pokud nejde o akciové společnosti, jejichž akcie byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu).
Pro účely určení padesátiprocentní hranice se mají jednotlivé podíly České republiky a územních samosprávných celků sčítat.
Zastánci zákona a nevládní organizace považují rozšíření pravomocí NKÚ za jeden z klíčových nástrojů prevence před korupcí.
