Praha - O český uran je ve světě zájem. Může za to zvyšující se poptávka po této surovině, která se odráží v jeho ceně a také 110 tisíc tun uranu pod zemí v Česku. Vedle státního podniku Diamu, který uran v Česku těží, lákají zásoby i zahraniční firmy. Velký zájem mají Australané či Rusové.
Předpokládá se, že trend vzestupu ceny uranu a jeho poptávky, bude pokračovat. Přičemž před pár lety byly ještě uranové doly na zavření.
"Vláda svým usnesením z května 2007 strategicky správně rozhodla o pokračování těžby na ložisku Rožná. A to s ohledem na zásadní změny světových cen uranu a změny v sektoru nerostných surovin jako takových. Ušetřila tak naší zemi i mezinárodní ostudu, které bychom asi čelili, kdybychom uzavřeli toto ložisko v době, kdy se jeho těžba opět vyplácí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz analytik nerostných surovin ministerstva průmyslu a obchodu Pavel Kavina.
Do konce roku se pak rozhodne, zda je ložisko Rožná rentabilní. Chystá se tu průzkum hlubších částí ložiska mezi dvacátým čtvrtým a dvacátým sedmým patrem.
Uranový boom
A.cz: Proč je najednou takový zájem o tuto surovinu, když uranové doly byly před časem na zavření?
Ve světě probíhá velký boom nerostných surovin. Před třemi, čtyrmi roky začala rozsáhlá modernizace části někdejších rozvojových zemí. Jejich modernizace znamenala překlopení dosud platných vztahů v oblasti nerostných surovin. Ze zemí, které byly producenty a vývozci surovin se stali jejich spotřebitelé. Druhým důvodem je skutečnost, že jednou z komodit, po kterých roste poptávka nejrychleji, je elektrická energie a uran slouží jako jedna z výchozích surovin pro její výrobu.
A.cz: Je v současnosti uran nad zlato?
Ve světě probíhá rozsáhlá renesance jaderné energetiky. Kromě zemí, které jadernou energetiku tradičně silně využívají, navíc řada dalších projektů v těchto zemích startuje nebo je ve fázi příprav, se do jaderného klubu hlásí země, které by tu ještě před patnácti lety nikdo nečekal. Řada zemí přehodnotila svůj vztah k jaderné energii. Polsko staví s pobaltskými zeměmi jadernou elektrárnu Ignalina. Jasný příklon k jaderné energetice vyhlásila Velká Británie.
A.cz: Obce z míst, kde se uran nachází, lákají těžební společnosti pomocí peněz, aby mohly započít své průzkumné práce. Je tak vysoká poptávka po této surovině?
Poptávka je opravdu vysoká. Povolení k průzkumu však ještě v žádném případě neznamená těžbu. Naopak, většina průzkumných prací končí rozhodnutím, že ložisko nemá potřebné technicko-ekonomické parametry, aby se těžba na tomto místě vyplatila. To i přesto, že dnes jsou nerostné suroviny natolik drahé a natolik cenné, že si vydělají na těžební a upravárenské technologie vstřícné k životnímu prostředí.
Uran na Aktuálně.cz
- V Ralsku se rozhoduje o další těžbě uranu
- Těžaři mají v česku smůlu. Bursík jim to nepovolil
- Uran na Vasočině zůstává pod zemí. Boj o něj ale nekončí
- Vítejte v uranovém pekle. Režim tady ničil mukly
- Tady se fárá pro Temelín a rakety. Jak ještě dlouho?
- Půl století s uranem. Jak to bude dál?
- Jezero z kyseliny konečně zmizí. Bude to stát miliardy
- Česko zažívá uranovou horečku. Svět si žádá jádro
- Podještědí je blíž k těžbě uranu. Protesty nepomohly
A.cz: Jak se vyvíjely ceny uranu?
Dlouhodobý vývoj cen uranu charakterizují čtyři hlavní období využívání uranu. V letech 1940-69 se zajišťovaly jaderné zbraně, do roku 89 se pak hromadily zásoby a uran se komerčně využíval, v roce 2004 skončila likvidace a od roku 2005 se modernizuje třetí svět a vzrůstá obliba jaderné energetiky.
O cenách a prodeji
A.cz: Co určuje cenu uranu?
Jako všechny ceny jsou i ceny nerostných surovin dány poměrem nabídky a poptávky. Poptávka po uranu vzrostla, naopak celý těžební sektor a také sektor energetický byl v posledních dvaceti letech evropským kontinentem zanedbáván, podceňován a podinvestován. Ve světě postupně startují nové těžební projekty na uran, ale je pravděpodobné, že poptávka po surovinách i po elektřině zůstane i v příštích letech silná.
A.cz: Jak se s uranem obchoduje?
Většina kontraktů se uzavírá na bázi dvojstranných dohod. Menší část uranu je nabízena na spotovém, nebo-li okamžitém trhu. Země, které mají významný podíl jaderných elektráren, které nemají vlastní surovinu a přitom myslí strategicky (Francie, Japonsko) mají společné těžební firmy se zeměmi, které surovinu mají. Od května 2007 spustila newyorská burza Nymex obchodování s uranem ve formě futures kontraktů, což je dohoda dvou stran o nákupu nebo prodeji dohodnutého množství komodity přesně specifikované kvality za předem domluvenou cenu k určitému budoucímu datu.
O sporech s ekology
A.cz: Ministerstvo životního prostředí se staví proti další těžbě uranu na našem území. Těžební společnosti se domnívají, že MŽP jedná v rozporu se surovinovou politikou státu. Jak se k Surovinové politice staví ministerstvo průmyslu a obchodu?
Surovinová politika byla jakožto strategický dokument schválena usnesením vlády České republiky v prosinci 1999. Surovinová politika se zabývá celým spektrem nerostných surovin. Co se týká uranu, tak krom historického shrnutí těžby uranu v minulosti, se v části cíle praví: „Ukončit těžbu uranu a zabezpečit ochranu jeho významných zdrojů pro další případné využití" a „zabezpečit sanace dlouhodobých následků těžby uranu." Úkol ukončit těžbu uranu byl korigován loni v květnu vládou. Zbylé dva úkoly trvají a jsou plněny.
A.cz: MŽP napodruhé zamítlo žádost australské firmy Uran Limited na geologický průzkum uranových ložisek na Vysočině. Sám jste podotkl, že průzkum ještě neznamená těžbu...
Aby bylo možno objektivně vyhodnocovat domácí surovinovou základnu a přijímat správná rozhodnutí, je třeba mít dostatek informací o jednotlivých ložiskách, stavu a kvalitě zásob a dalších parametrech. Právě k tomu slouží geologický průzkum. Blokace získávání dalších a prohlubování existujících informací o nerostném potenciálu České republiky je ze strany ministerstva životního prostředí kontraproduktivní a krátkozraké.
A.cz: Nebylo by lepší prozatím nechat zásoby uranu pod zemí?
Zahájit těžbu v dole netrvá rok, postavit elektrárnu netrvá tři roky. Sektor nerostných surovin a energetiky je specifický tím, že veškerá strategická rozhodnutí je třeba činit s velkým časovým předstihem. V sektoru surovin se projekty včetně geologického počítají na desítky let.
A.cz: A co setkor těžební?
Zvláštností těžebního cyklu je to, že je jeho životní cyklus, měřeno lidským životem, velmi dlouhý. Po ukončeni těžby následuje uvedení lokality do původního stavu a že je to možné i v případě uranu, lze dokumentovat na čistotě vody, která vytéká z čistících zařízení společnosti Diamo na bývalých lokalitách. Není náhodou, že řada dnešních cenných přírodních rezervací se vzácnou faunou a flórou jsou někdejší zatopené lomy.
A.cz: Jak si stojí český uran v porovnání s uranem ze zahraničí?
V porovnání se zahraničím je český uran takový malý bratříček. Česká těžba ani české zásoby se samozřejmě nedají srovnávat s potenciálem největších světových těžařů této suroviny, jako je Kanada, Austrálie, Kazachstán, Niger nebo Rusko. Na druhou stranu v rámci Evropy je náš potenciál velice solidní.
