Praha, Brusel - Eurozónou, na které je Česko obchodně závislé, obchází ošklivý strašák deflace.
Od loňského září se jí blíží každým krokem (viz graf na konci textu). Podle některých odhadů se v ní někdy v létě dokonce zabydlí. Naštěstí jen na krátko. Snad.
"V letních měsících se meziroční inflace v eurozóně může dostat na minus 0,5 až minus 1 procento," odhaduje ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš. Záporná inflace neboli pokles hladiny spotřebitelských cen, je přitom hlavním poznávacím znakem deflace.
Lidé si tak sice v létě za svůj plat v eurozóně a částečně i u nás koupí víc věcí. Problém je v tom, že pokles cen zároveň tvrdě obírá o tržby firmy, které jsou už tak v potížích. Podniky v deflaci omezují výrobu, krachují a propouštějí.
Eurozóna v létě "zamrzne"
Lidé a firmy navíc reagují oddálením svých útrat. "Přispívají tak k dalšímu poklesu cen," naznačuje ekonom Bureš "zhoubný scénář deflační spirály", jak se naplno rozvinul za velké hospodářské deprese ve Spojených státech třicátých let.
"Dlouhodobá negativa deflace tak časem výrazně převáží nad jejími krátkodobými pozitivy," shrnuje to jinými slovy ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík. "Záleží, jak je velká a jak dlouho trvá."
Pronikne tedy letos zpoza humen deflace i k nám do Česka?.
"Jsou části průmyslu, kde výrobci snižují ceny už teď, aby prodali aspoň nějaké zboží," upozorňuje Pavel Mertlík, "průměrná inflace by se tak u nás v letních měsících měla dostat k jednomu procentu, možná i pod něj. Na deflaci to ale rozhodně nevypadá."
Česko inflaci "doveze"
"Deflační tlaky" z eurozóny částečně ztlumí česká koruna. "Skrze slabý kurz, který je také důsledkem nízkých úrokových sazeb ČNB, si můžeme dovézt pozitivní inflaci ze zahraničí," je přesvědčen Bureš, jakkoliv podle něj má česká měna oproti euru v krizi také své nevýhody.
Ani v eurozóně se podle něj deflace příliš neohřeje. "V záporných hodnotách se inflace udrží jen po několik měsíců. Spíš než o vyložené deflaci bych proto hovořil o ´dezinflaci'."
Současný propad cen se totiž týká zatím jen některých sektorů trhu. Podle Bureše jde tak spíš o "statistický efekt" srovnání loňských nepřirozeně vysokých cen s tím, kam spadly letos. A to podle něj "není nezdravé".
Týká se to hlavně energetických surovin a energií, jakkoliv to zatím peněženka běžného spotřebitele příliš nepocítila. Třeba u potravin ale ceny dál rostou.
Deflační spirála nehrozí
Dalším důvodem, proč se deflace ve velkých ekonomikách a nakonec tedy zřejmě ani v Česku neusadí, jsou podle Bureše masivní protikrizová opatření vlád.
Přes veškeré jejich "nespravedlnosti" je totiž právě razance, s jakými se do nich vlády pustily, hlavním rozdílem oproti velké krizi z třicátých let. Americká vláda tehdy nechala padat jednu banku za druhou a tamní bankovní sektor pak s sebou strhl do propasti celý svět.
"Ke konci roku inflace zase začne stoupat vzhůru," odhaduje Bureš.
