Praha - Vláda dosud nenavrhla sněmovně plán, jaké kroky chce udělat, aby zmírnila dopady celosvětové krize na zdejší hospodářství.
Proti sousednímu Polsku, kde jde vývoj ekonomiky podobně jako v České republice, má zpoždění.
Léky proti krizi se v Česku ani v Polsku nehledají jinde, než je dosud hledaly vlády ostatních evropských zemí.
Poláci ovšem mají dvouměsíční náskok pro uvedení záchranného balíčku do praxe.
Stejné recepty
Polská vláda, česká vláda a opozice navrhují v mnohém shodný postup.
Rychlejší odpisy pro podnikové investice, státní garance pro provozní úvěry firem, vyšší investice do ekologie a dopravy, pokud možno z bruselských dotací. To jsou hlavní body zveřejněných plánů.
Varšavský kabinet Donalda Tuska však schválil postup proti krizi už v listopadu a dodnes Poláci stihli prosadit jen minimum protikrizových opatření.
Tamní vláda navrhla změny některých zákonů, čeká však na souhlas parlamentu.
Spát se vyplácí
Vláda Mirka Topolánka má s Varšavou společnou rozpočtovou kázeň. Do poslední chvíle se snaží udržet schodek na úrovni, kterou naplánovala loni na podzim.
Poláci tehdy očekávali růst 3,7 procenta HDP, vládní odhady se od té doby snížily na 1,7 procenta. Ministr financí přesto trvá na tom, že deficit nepřekročí plánovaných 18 miliard zlotých. (Zlotý dnes stojí asi 6,30 koruny.)
Češi rozpočet sestavili pro ekonomický růst 4,8 procenta, dnes vláda oficiálně předpovídá zrychlení o pouhých 1,4 procenta s tím, že se výhled může zhoršit. Přesto Kalousek až do minulého týdne trval na navrženém schodku 38 miliard korun.
| Čtěte také: Státní finanční polštář pro krizi je zatím 6,5 miliardy |
Spát se vyplácí
Vládní ekonomové tvrdí, že právě tento přístup je nejlepším příspěvkem k boji s krizí.
"Prostřednictvím schváleného rozpočtu dáváme v letošním roce do české ekonomiky fiskální impuls ve výši zhruba dvě procenta HDP. Porostou všechny vládní výdaje v rozpočtu včetně mandatorních, i když ekonomický růst bude možná o pět procent nižší, než rozpočet počítal," chválí Miroslav Zámečník, jeden z členů vládní rady NERV.
I v rozpočtových návrzích pro pomalejší růst, které vláda poslala sněmovně minulý týden, se přes propad daňových příjmů počítá s růstem vládních výdajů o 1,5 procenta.
Vedle toho navrhuje NERV už pouze jeden zásadní krok.
Stát má firmám odpustit za každého zaměstnance dva tisíce korun měsíčně z odvodů na sociální pojistné. „Je to mimořádně nákladné opatření, které za rok přijde až na 40 miliard. Na nic dalšího nebudou peníze," míní Zámečník.
| Čtěte také: To jsou léky na krizi: Zateplení, vzdělání, dálnice |
Otázka míry
Podle Zámečníka má stát podporovat především zaměstnavatele, protože nikdo jiný práci nenabízí.
Sociální demokraté zvolili jinou filozofii a tvrdí, že stát musí pomoci všem, kteří krizi nezpůsobili, konkrétně zaměstnancům, rodinám s dětmi a penzistům.
Faktické kroky se ale liší od pravicové polské vlády pouze mírou.
Zatímco Poláci vyčlenili miliardu zlotých na podporu penzistů a rodin s dětmi, ČSSD navrhuje podpořit penzisty, rodiny s dětmi, nezaměstnané a živnostníky částkou 20 miliard korun.
Sociální demokraté jdou dál, když chtějí zároveň zvýšit daně nejbohatším a také energetickým monopolům. V případě energetiky ovšem Tuskova vláda míří stejným směrem. Na rozdíl od ČSSD však využívá liberální postup, jak srazit ceny: chce posílit konkurenci na trhu s elektřinou.
| Čtěte také: Jedny volby vyhrála ČSSD s poplatky, teď zkusí krizi |
Prémie za šrot?
Stejný směr s varšavskými stratégy sleduje pražská opozice, když žádá posílit pobídky pro investory do nových technologií v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností.
ČSSD Varšavu předběhla návrhem podpořit částkou 25 tisíc korun koupi každého nového auta, pokud kupec nechá svůj dosavadní vůz sešrotovat. Ovšem i polští ministři pomalu začínají diskutovat o "šrotovací prémii" ve výši 2-4 tisíce zlotých.
