Praha - Dvě miliardy lidí si v Asii zlepšují svůj životní standard. Právě to je důvod, proč český export loni překonal svůj propad z krizových let 2008 a 2009. Spolu s ním oživuje celá ekonomika.
Exportní výkony však nepomáhají domácí poptávce, která se zatím nevzpamatovala. Pod tlakem laciného dovozu se dál propadají výrobní odvětví zaměřená na domácí trh.
"Česko je jednou z nejvíc otevřených ekonomik, a proto je pro něj mimořádně důležité, v jakých teritoriích a v jakých odvětvích hospodářství oživuje," shrnuje výsledky podrobného šetření o loňských výsledcích české ekonomiky Josef Vlášek ze statistického úřadu.
Do Číny přes Německo
Bilance zahraničního obchodu se loni zlepšila o 109 miliard korun, polovina z toho připadá na sousední Německo, Slovensko a Rakousko.
Ředitel Vlášek upřesňuje, že české firmy vděčí za nárůst dodávce dílů do výrobků, které se finalizují v německých továrnách a které posléze míří do jihovýchodní Asie, především do Číny a Indie. "Evropská poptávka po zboží určeném k přímé spotřebě spíše stagnuje," upozorňuje Vlášek, že pomalé zotavení Evropské unie obchodu nepřeje.
Přes své exportní úspěchy průmysl nepřijímá nové pracovníky. Proto se stále snižuje zaměstnanost a nerostou maloobchodní tržby. Potvrdila to vánoční bilance. Lidé loni v prosinci utráceli méně než v letech 2008 i 2009.
Pokles domácí poptávky zasáhl také stavebnictví. Proti krizovému roku 2009 se začalo stavět o čtvrtinu méně nových bytů.
Pro polské maso do Tesca
Analytici ve vládě i v bankách očekávají, že exportní růst časem přinese oživení i na domácím trhu. Stačí počkat, až průmyslové oživení překročí určitou hranici.
"Ze statistického pohledu taková hranice neexistuje," varuje ředitel Vlášek před přehnaným optimismem.
Z domluvených zakázek vyplývá, že průmysl má dobré vyhlídky přinejmenším v prvním pololetí 2011. Nemusí se tím však zvýšit mzdy ani vzniknout nová místa. Firmy prostě mohou efektivněji využívat kapacitu svých technologií.
Práci by teoreticky mohla nabídnout průmyslová odvětví zaměřená na domácí trh.
Potravinářský, nábytkářský, oděvní a obuvní průmysl však v posledních letech zažívají ústup ze slávy, jak svědčí bilance zahraničního obchodu. Česko tradičně dováží ovoce a zeleninu, v posledních letech však totéž platí i o masných výrobcích, kterých se vyveze třikrát méně, než naopak v cizině nakoupí. V obchodu s masem, ovocem a zeleninou Češi loni dopláceli rekordních 34 miliard.
Naopak se zmenšují tradiční přebytky v obchodu mlékem, obilím a cukrem, které loni dosáhly necelých devět miliard. Bilanci v obchodu s potravinami zhoršuje posilování obchodních řetězců. Deset z nich kontroluje už 67 procent trhu s potravinami. V konkurenčním boji tradičně využívají laciných výrobků z Polska a Rumunska.
Zhoršuje se bilance obchodu s oděvy a obuví, kde Češi dopláceli 15 miliard. Tradiční nábytkářský průmysl byl loni nejméně úspěšným ze všech odvětví, když zaznamenal devítiprocentní pokles produkce.
Pod tlakem ratingu
Statistici se neodvažují předpovídat, jak se na ekonomice podepíšou vládní úsporná opatření. Loni zbrzdila propad stavebnictví státní podpora zateplování budov v programu "Zelená úsporám" a výstavbě fotovoltaických elektráren. Zároveň vláda pokračovala ve velkorysých projektech na stavbu dálnic a železnic. Díky tomu povolily úřady stavby za 399 miliard, tedy v hodnotě jen o dvě miliardy nižší než v roce 2009.
Podpora zateplování budov a slunečních elektráren však končí. Stát se snaží pod tlakem ratingových agentur snižovat rozpočtový deficit, také proto dopravní investice poklesnou o 35 miliard. Nezaměstnanost může vyrůst i propouštěním ze státních institucí.
Statistici nedokážou odhadnout, jak konkrétně ekonomika pocítí škrty vládních výdajů v roce 2011.
"V předchozích případech ekonomického oživení jsme byli zvyklí, že stát své výdaje zvyšoval. Budeme proto se zájmem sledovat, jak se bude ekonomika vyvíjet, když stát zvolí politiku úspor," říká opatrně ředitel Vlášek.
