Praha - Kdyby byl plynovod Nabucco pacient v kómatu, byl by páteční pražský summit o jeho osudu něco jako elektrický šok, kterým se mu vrátil tep. Často odepisovaný projekt tak možná utekl „hrobníkovi z lopaty."
S vedením plynovodu přes svoje území totiž na summitu o tak zvaném Jižním koridoru konečně souhlasilo Turecko, na jehož půdě má ležet skoro polovina z celkových 3300 kilometrů Nabucca. Závěrečnou deklaraci o podpoře plynovodu podepsala také další klíčová tranzitní země - Gruzie.
EU přitlačila na pilu
- Unie už dříve vyčlenila 200 milionů euro na rozjezd Nabucca.
- Deklarace z pražského summitu o „Jižním koridoru" mimo jiné tvrdí, že by se měly co nejdříve „identifikovat dostupné objemy plynu pro marketing v EU a Turecku."
- EU chce také rychleji dokončit plynovod TGI z Turecka přes Řecko do Itálie, prodloužit přepravu ropy mezi Kazachstánem a Ázerbájdžánem ke Středozemnímu a Černému moři a podepsat energetické dohody s Irákem a Egyptem.
- O Nabuccu chce šéf Evropské komise Barosso znovu jednat i na summitu EU a Ruska 21. a 22. května v ruském Chabarovsku.
Ze zemí se zdroji zemního plynu však svůj podpis připojil jen Ázerbájdžán, který této suroviny nemá zrovna na rozdávání. Podpisového aktu se přesto zúčastnily i země, které deklaraci nepodepsaly - Kazachstán, Turkmenistán a Uzbekistán. Podle mluvčího českého předsednictví Jiřího Františka Potužníka však nejde o pouhé diplomatické slovíčkaření.
Další země přibudou. Možná
„Deklarace se původně podepisovat neměla a nebyla ani součástí programu. Podařilo se však dosáhnout shody v takovém rozsahu, že mělo smysl ji napsat s tím, že na místě se k ní připojí jen ti, kdo mají pravomoc o ní rozhodovat, tedy prezidenti a jeden ministr energetiky. Ostatní země souhlasily se svým jmenovitým připojením k deklaraci," vysvětlil Potužník.
Evropská unie tak v pátek získala v Praze pro „svůj" plynovod důležitou politickou podporu. Konkurenční Ruský plynovod South Stream už ji ale má dávno a začal se stavět.
„Pražský mítink byl přesto užitečnou ukázkou Rusům. Je tu dobrá šance, že se všechny potřebné strany nakonec k dokončení Nabucca zaváží," myslí si odborník v oboru, nezávislý novinář Will Conroy.
Sám se plynovod nepostaví
Turci na mítinku totiž odložili všechny požadavky, kterými dosud svůj souhlas s Nabuccem na svém území podmiňovali: od urychlení jednání o vstupu do EU po výhodné ceny plynu pro sebe. „Podle mých zdrojů podepíší dohodu o vedení Nabucca přes své území 25. června v Ankaře," tvrdí Conroy.
Naopak takřka nic se podle něj nedohodlo, pokud jde o obchodní detaily stavby. Ta má přitom přijít bezmála na osm miliard euro a plyn jí má proudit už za pět let.
I tady se ale zřejmě rýsuje pokrok. Mezi pozorovateli byli na summitu zástupci Světové banky, Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj.
„Důležitost přístupu ke Kaspickému plynu v březnu výslovně uznalo všech sedmadvacet lídrů členských zemí EU," řekl v Praze ve svém projevu předseda Evropské komise José Manuel Barosso. „Ve spolupráci s finančními institucemi právě probíhá studie o možné podobě Kaspické rozvojové korporace," dodal.
„Je teď i na soukromém sektoru, aby přišel s vlastními projekty, jinak se to nikdy nepostaví," naznačuje mluvčí Potužník.
EU konečně bere energetiku vážně
„Evropská unie teď určitě bere problém energetické bezpečnosti vážně," hodnotí přínos pátečního posledního summitu vedeného českým předsednictvím pod taktovkou Topolánkovy vlády jeden z našich předních odborníků v oboru Vladimír Štěpán z analytické společnosti ENA (viz infobox EU přitlačila na pilu).
K budoucnosti Nabucca ale zůstává Štěpán spíše skeptický. Slibné by totiž podle něj bylo, kdyby k pražské deklaraci přidal Turkmenistán, který v dubnu s RWE podepsal memorandum o těžbě a dodávkách plynu z kaspického šelfu právě pro Nabucco.
„To je asi rozhodující. Ázerbájdžán s Egyptem dají dohromady pár miliard kubíků ročně. Turkmenistán dodává ročně 50 miliard kubíků jen do Ruska," řekl Štěpán. "Rusko však na středoasijské země tvrdě tlačí a snaží se jim v dodávkách plynu pro Nabucco zabránit," doplňuje ho Conroy.
