Praha - Bankovní marže u poskytovaných úvěrů v posledních měsících rostou, potvrdil v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jiří Kunert, prezident Bankovní asociace, šéf UniCredit Bank a čerstvě zvolený Bankéř roku 2008. Může za to podle něj situace na finančních trzích způsobená světovou ekonomickou krizí.
Zdražení se podle jeho slov týká hlavně klientů v podnikové sféře. Dá se říci, že marže stouply z nedávných půl procenta z objemu úvěru na současných přibližně 1,5 procenta. Původní marže totiž byly v České republice natolik nízké, že neodpovídaly hospodářské situaci na trhu a neodrážely riziko podnikání úvěrovaných firem.
"Banky mezi sebou o úvěrované podniky doslova soupeřily. Dělo se tak právě přes poskytování extrémně nízkých marží. Tento byznys sice nebyl příliš výdělečný, ale bankéři doufali - a také se to dělo -, že úvěrované podniky svůj další finanční obchod povedou přes banku, která jim poskytla levný úvěr. To bylo samozřejmě zajímavé. Takový přístup ale nebyl správný. Je tedy dobře, že se popsaná situace nyní napravuje," uvedl Kunert.
Napraví krize vztahy v bankovnictví?
„Kdybych byl cynický, tak bych dokonce řekl, že finanční krize pomáhá napravení vztahů v bankovnictví," domnívá se. Banky totiž ještě před několika měsíci vydělávaly na množství poskytovaných úvěrů a navazujících služeb. Jenže s tím, jak klesá poptávka firem po penězích, už původně malé marže bankám nemohou stačit.
Pokles zájmu o úvěry v současné době pozoruje většina bank. I samotné finanční ústavy jsou ale dnes při poskytování úvěrů opatrnější.
Přestože rostou úvěrové marže, bankovní poplatky by se podle Jiřího Kunerta plošně zvyšovat neměly. Určitou cenovou korekci nicméně nevylučuje. "Banky se logicky dívají na svoji poplatkovou politiku. Tam, kde si chtějí trh koupit, tam se dá očekávat, že poplatky dokonce sníží. Naopak - sankční poplatky, poplatky spojené s vymáháním pohledávek, nebo poplatky u kreditních karet se mohou zvednout. To už se konec konců na českém trhu začíná dít," uvedl.
Poplatky ale každopádně budou i v budoucnu hrát v bankovnictví velkou roli. Pro finanční ústavy totiž představují jistý zdroj příjmů.
„Když se v 80. letech dostaly banky ve Velké Británii kvůli krizi v Latinské a Jižní Americe do problémů - co udělaly? Zvedly klientům poplatky. A poplatky je doslova zachránily. Jejich zisky rostly a díky tomu se staly postupně silnější a silnější. Postupně se proto začaly propojovat a skupovat navzájem. Jejich pozice se na trhu upevnila a poplatky mohly jít opět dolů," popisuje příběh poplatků při záchraně britských bank.
