Nápad Davida Salamona z brněnského výzkumného centra CEITEC otevírá cestu k šetrnější léčbě zlomenin, zánětů nebo kostí poničených rakovinou. Svůj objev, ke kterému došel v Nizozemsku, nyní testuje v Česku.

Práci mu však komplikuje zdejší byrokracie. "V cizině se vědcům více věří," říká šestatřicetiletý Salamon, který má pracovní zkušenosti z Nizozemska a ze Švédska.

Co podle něj můžeme tamním vědcům závidět? "Mají volnější ruce při nákupu přístrojů a materiálu pro experimenty, výsledky projektu se vykazují většinou až po jeho skončení. V Česku existuje spousta průběžných kontrolních mechanismů, ale administrativa s nimi spojená je občas dost složitá a zatěžující. Všechno musíme zdůvodňovat. Na vědce se mnohdy pohlíží jako na potenciální zločince," říká Salamon.

V čem jsou záplaty kostí průlomové? Dosud se pacientům transplantovala vlastní kostní tkáň, což je traumatizovalo a neumožňovalo to přesně rekonstruovat původní tvar. Novým trendem je vytvoření materiálu, který de facto prolne živou tkáň.

"Právě o to se s kolegy z Německa, Švédska, Španělska, a dokonce i z Číny nyní pokoušíme. Vytváříme mikroskopické keramické granulky a ladíme jejich přesný tvar. Prášek těchto mikrogranulek pak lékaři vloží na poškozené místo a nechají je, ať ho opraví. Větší části poškozených kostí můžeme časem tisknout třeba na 3D tiskárnách," vysvětluje Salamon.

Přišel s nápadem, aby se do mikrogranulek udělal otvor. Připomínají tak vlastně korálky.

"Tento kanálek umožňuje průchod živin a bude využitelný také pro dopravování léků. Nápad vytvářet korálky není až tak převratný, jde především o to, abychom zvládli vyrábět granulky levně a ve velkém a aby byly dobře použitelné v praxi," upřesňuje vědec.

Zatím lze těžko odhadnout, kdy se tyto korálky začnou používat při léčbě. Výzkumný projekt je tříletý, jeho celkový rozpočet je v přepočtu 60 milionů korun. „Na výzkum v laboratoři navážou klinické testy, většina z nich bude probíhat v Číně, kde mají obrovské množství pacientů a pravidla pro testování jsou tam flexibilnější. Nejprve se metoda bude zkoušet při opravách čelistí, pak by se mohla začít používat u dalších kostí," říká Salamon.

Rozhovor s Davidem Salamonem čtěte v týdeníku Ekonom.

---------------------------------------------------------------------------

K čemu pomůže zvýšení tepelné vodivosti jaderného paliva, další projekt Davida Salamona?

Jak se liší práce vědců v zahraničí oproti Česku?

Čím by se zdejší vědecká pracoviště mohla inspirovat?

Není už v Česku příliš výzkumných center za evropské peníze?

Čtěte kompletní rozhovor v aktuálním vydání týdeníku Ekonom. K dostání na obvyklých místech.

Přečíst si ho můžete i na iPadu a iPhonu nebo na zařízeních se systémem Android.