Brno - Důležitá silnice R43, která má výrazně zrychlit dopravu mezi Brnem a severem země, nemusí vést přes město Brno.
Ministerstvo dopravy totiž změnilo názor a už nemá nemá nic proti tomu, aby brněnští zastupitelé změnili územní plán města a schválili i variantu, která počítá s R43 mimo hranice města.
Zlom v plánování
Jde o další důležitý krok v boji o to, kudy vlastně důležitá čtyřproudá silnice, jejíž stavbu už plánovali za druhé světové války nacisté, povede.
V uzemním plánu města Brna je zatím zanesena trasa pouze přes Brno, zastupitelé už ale schválili i to, že se začne pracovat na změně územního plánu, podle které R43 z města zmizí.
Infobox
- Se stavbou R43 přes brněnské sídliště Bystrc nesouhlasí desítky tisíc lidí. Asi 35 000 lidí se podepsalo pod jednu z největších petic v tuzemsku související s dopravními stavbami.
- R43 ale jitří vášně také na dalších místech, třeba v Kuřimi a brněnských Ivanovicích.
- Občanská sdružení i radnice z těchto míst požadují opak toho, co chtějí lidé v Brně. Přejí si totiž co možná nejrychlejší dostavbu kontroverzní silnice v původní trase, která vede kolem hráze Brněnské přehrady a přes Bystrc.
- Připravovaná výstavba R43 vzbudila odpor veřejnosti i v Pardubickém kraji. Lidem se nelíbí, že silnice by měla vést blízko obcí Unerázka a Petrůvka, navíc považují celou stavbu za zbytečně složitou a nákladnou.
S tím souhlasí i ministerstvo dopravy. "K návrhu změny zadání územního plánu nemáme námitky," uvedl v dopise šéf odboru strategie Ministerstva dopravy Martin Pichl.
Bývalé vedení ministerstva pod vedením Milana Šimonovského přitom za jedinou možnou trasu považovalo její vedení přes Brno.
O to, zda se územní plán změní, se ale strhne ještě tvrdý boj.
Boj koaličních partnerů
Zhruba čtyři tisíce Brňanů souhlasí s tím, aby Brno nechalo zpracovat novou variantu územního plánu bez R43, proti bylo jen deset lidí.
Výrazný nesouhlas s tím, aby R43 vedla mimo Brno, vyjádřili ovšem zástupci radnic brněnských městských části z velké většiny tvořené zástupci ODS.
Kromě územního plánu se obě strany hádají také o to, co spory o trasu R43 vlastně přinesenou pro možnost získání peněz z fondů Evropské unie.
Ministerstvo životního prostředí totiž obnovilo již dvakrát zastavené posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Postupuje ale podle šest let neplatného zákona, celý proces byl totiž zahájen v době, kdy tento zákon platil.
Podle ekologů je to chyba. "To znemožňuje, aby Česko na stavbu silnice žádalo o evropské peníze," řekl Martin Robeš ze Strany zelených.
Unie podle odpůrců trasy přes Brno nedá peníze na stavbu silnice, která má procházet obydlenou oblastí. "Tou Bystrc bezpochyby je," uvedl už dříve náměstek primátora Martin Ander.
Obavy ze ztráty dotací od EU mají i zastánci co nejrychlejší výstavby silnice. Podle starostů z měst po trase plánované silnice totiž to, že pořád není jasná trasa R43, povede ke ztrátě peněz z unijních fondů.
Co unijní peníze?
"Nikdo si nemůže dovolit ten luxus, že se řekne 'toto se tam zařadí', a pak se zjistí, že to územně, technicky ani stavebně nebylo připraveno," uvedl starosta Boskovic a občanský demokrat František Sivera
Při cestě z Brna na sever dnes řidiči využívají silnici I/43. Ta bývá velmi často přetížená, tisíce aut projíždějí mnoha obcemi. Lidi na frekventované trase zase trápí hluk a zplodiny.
Podle plánů Ředitelství silnic a dálnic by se úsek R43 nejbližší Brnu měl začít stavět v roce 2010, jeho pokračování v roce 2015 a zbývající část po tomto datu.
Výstavba celé trasy má stát asi deset miliard korun. A pokud by platily původní plány, po dálnici už by se nyní jezdilo.
