Studie: Dálnice přes Brno je zbytečná

Tomáš Fránek
31. 3. 2007 0:00
Silnici by využívalo jen málo aut
Foto: Ondřej Besperát

Brno - Odpůrci výstavby rychlostní silnice R43 přes jedno z velkých brněnských sídlišť v Bystrci mají trumf proti její stavbě v plánované trase.

Z peněz ministerstva životního prostředí a fondů Evropské unie si totiž nechali od dopravního odborníka zpracovat studii, ze které vyplývá, že nová čtyřproudá silnice není jak z dopravního, tak finančního hlediska vůbec potřebná.

Jde už o druhou podobnou studii, také z prvního odborného posouzení vyplynulo, že nová čtyřproudá autostráda vedená přes sídliště v těsné blízkosti Brněnské přehrady nijak výrazně nesníží množství automobilů ve městě.

Co udělají politici?

Ze studie vyplývá, že denně na tahu sever-jih protne Brno v obou směrech nanejvýše 5000 vozidel.

Tento počet by neměl být až do roku 2020 překročen, a není tedy nutné stavět R43 přes Bystrc, kde podle ochranářů hrozí poškození přírody v okolí přehrady.

Ekologické sdružení, která si studie nechala zpracovat, je nyní předají politikům a úřadům, kteří o stavbě R43 rozhodnou.

Podle návrhu nového Územního plánu města Brna z dubna loňského roku má R43 protnout Bystrc.

Po volbách, kdy z vedení města odešli polici z ODS, kteří variantu přes Bystrc prosazovali, ale zatím jasné stanovisko o tom, kudy silnice povede, nepadlo.

Foto: ŘSD

Vedení města ale zastupitelům doporučilo, aby do územního plánu byla zakreslena varianta, ve které nová silnice přes Brno vůbec nebude.

Uskupení tvořené 13 občanskými sdruženími zaslalo ombudsmanovi Otakaru Motejlovi žádost, aby prověřil, zda silnice musí vést přes hustě obydlené sídliště a v blízkosti rekreační zóny.

Asi 35 000 lidí se podepsalo pod jednu z největších petic v tuzemsku související s dopravními stavbami.

Města a obce proti sobě

R43 jitří ale vášně také na dalších místech, třeba v Kuřimi a brněnských Ivanovicích.

Občanská sdružení i radnice z těchto míst totiž požadují opak toho, co chtějí lidé v Brně. Přejí si totiž co možná nejrychlejší dostavbu kontroverzní silnice v původní trase, která vede kolem hráze Brněnské přehrady a přes Bystrc.

Připravovaná výstavba R43 vzbudila odpor veřejnosti i v Pardubickém kraji. Lidem se nelíbí, že silnice by měla vést blízko obcí Unerázka a Petrůvka, navíc považují celou stavbu za zbytečně složitou a nákladnou.

O výstavbě rychlostní silnice R43 se už mluví dlouho. Spojení z Brna na sever až do Polska chtěli vybudovat už nacisté, proto se v souvislosti s R43 mluví také o jako takzvané Hitlerově dálnici.

A kdyby platily původní projekty, už by se po ní jezdilo.

Nyní se s výstavbou počítá za šest let. Projekt přijde podle odhadů asi na deset miliard korun.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Tým Fakulty elektrotechnické ČVUT obsadil na „olympiádě robotů“ druhé místo ve virtuálním prostředí

Finálové kolo DARPA Subterranean Challenge pořádané agenturou amerického ministerstva obrany vyneslo českému týmu vystupujícímu pod hlavičkou CTU-CRAS-NORLAB pódiové umístění v souboji robotů ve virtuálním prostředí - v robotickém simulátoru. Mezi deseti nejlepšími robotickými týmy světa obsadil druhé místo, za což mu přísluší odměna 500 000 dolarů. Výsledky agentura DARPA vyhlásila v pátek 24. září při slavnostním ceremoniálu v Kentucky ve Spojených státech

Soutěž softwarových řešení probíhala v osmi podzemních virtuálních světech,
které reprezentují různá prostředí. V nich se s veškerou dynamikou a kinematikou pohybují trojdimenzionální modely robotů, kteří v simulovaném prostředí ve vzájemné spolupráci plní stejné úkoly záchranářů jako jejich reálné předobrazy.

„Soustředili jsme se především na hlavní soutěž s reálně existujícími roboty, proto je pro nás druhé místo ve virtuálním závodu příjemné překvapení. Výsledek totiž ukazuje možnosti technického řešení, do kterého jsme investovali zejména díky subvenci agentury DARPA. To, že naše řešení funguje takto dobře ve virtuálu, nám dává slibnou perspektivu i pro práci s reálným systémem,“ říká prof. Tomáš Svoboda, vedoucí týmu více než třiceti vědců a studentů z katedry kybernetiky a katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Zdroj: Domácí
Další zprávy