Vídeň - Rakousko je jako hráč, kterému přestala jít karta. Po pádu železné opony ho masivní investice do ekonomik Východního bloku dovedly k malému ekonomickému zázraku. Teď ho táhnou ke dnu.
„Je Rakouská republika na pokraji bankrotu?" „Kdy přesně Rakousko zbankrotuje?" I takhle vidí situaci země renomovaný časopis Profil či deník Die Presse.
Rakouští bankéři jsou teď pod palbou kritiky, že vsadili na jeden trh. Ti se brání, že realita tak horká není, že investovali nejvíc v relativně stabilním Česku, Polsku a Slovensku a že jejich země trpí tím, že vystrašení investoři opět hází země východního bloku do jednoho pytle.
Východ dluží Rakousku celé jeho HDP
Chudnoucí Rakousko
- Schodek rozpočtu letos vyšplhá z loňských 0,4 % na 3,5 %. Roku 2010 i 2011 dosáhne 4,7 % (průměr letošního schodku v eurozóně odhaduje OECD na 5,4 % letos a 7 % příští rok)
- Státní dluh naroste z loňských 62,5 % na 73 % v roce 2010.
- Sociální výdaje včetně podpory v nezaměstnanosti vzrostou o 11 % na 24,2 miliardy euro
- Výběr daní se letos propadne o 3,7 miliard euro, oproti loňsku je to o 5%
- Vláda letos a příští rok utratí na stimulačních opatřeních 4 miliardy euro
V tom mají zřejmě pravdu, nic to ale nemění na tom, že kdysi prosperující Rakousko má velké potíže, kvůli kterým dokonce hledalo pomoc i u Evropské unie.
„Země se nachází v nejhlubší a nejdelší recesi od druhé světové války," prohlásil v úterý tamní ministr financí Josef Pröll. Jak se do ní Rakousko dostalo?
Země střední a východní Evropy dluží rakouským bankám podle týdeníku Spiegel 293 miliard nesplacených euro - tedy celý jeden rakouský HDP. Některé z těchto zemí přitom postihla krize nejhůř a jejich schopnost splácet je ve hvězdách.
Až desetina z těchto půjček se proto dnes považuje za nevymahatelné. A podle Die Presse to nejsou zdaleka všechny „mrtvoly v bankovních sklepích."
Rakouské banky totiž půjčovaly klientům na východě v dolarech, eurech a švýcarských francích. Jak ale měny jako ukrajinská hřivna nebo maďarský forint začaly strmě padat, stále více lidí začalo mít čím dál větší potíže splatit svou ledničku, auto nebo dům.
Jen v Maďarsku tvoří podíl hypoték v cizích měnách 60 procent trhu, u podnikatelských úvěrů je to polovina. Rakouské banky byly ale velmi aktivní také v Rumunsku, Bulharsku, Srbsku nebo Chorvatsku.
S prohlubující se krizí, hrozícími krachy a propouštěním tak může být konečný účet pro rakouské věřitelské banky mnohem horší než 20 miliard euro, na které odhadla ztrátu Rakouska kvůli krizi Evropská banka pro spolupráci a rozvoj. Jiné studie hovoří o 31 miliardách.
Kancléř nevyloučil znárodňování
Akcie bank proto čekal strmý propad. Erste Bank, které patří největší rumunská Banca Comerciala Romana o více než polovinu, Raiffeisen International, která hodně investovala na Ukrajině spadla ze 122,5 euro za kus v roce 2007 na březnových 13 euro za kus.
V únoru už dokonce i kancléř Werner Faymann prohlásil, že je „možné, i když nepravděpodobné, že některé velké banky budou muset být znárodněny."
V zemi mezitím roste počet nezaměstnaných a díky nižším příjmům z daní a větším výdajům na sociální dávky se prohlubuje deficit státního rozpočtu.
Vláda už proto vyčlenila pro případnou záchranu bank 15 miliard euro a požádala Evropskou unii o další pomoc. Byla ale odmítnuta a sklidila naopak kritiku za to, že tím pošramotila věrohodnost země před investory.
Ta už přitom nějaký čas moc dobrá není, což se Rakousku dál prodražuje. Celkové hodnocení země však ratingové agentury nesnížily.
Vláda neuspěla ani s požadavkem zvláštního záchranného programu pro státy střední a východní Evropy. Byl totiž vnímán spíš jako lobing za rakouské banky. Podle Spieglu podnikl ministr financí svou cestu po zemích východního bloku na palubě letadla výkonného ředitele Raiffeisen bank Christiana Konrada.
