Praha - Vybrané banky budou rozdělovat v příštích čtyřech letech 25 miliard korun na ekologické vybavení domácností. Krize nekrize, na ekologii zdroje budou.
Úředníci vyberou v tendru několik finančních domů, které budou dotace rozdávat a propagovat. „Naším cílem je vybrat co nejvíce bank," uvedl Petr Štěpánek ze Státního fondu životního prostředí. Kolik jich bude a o které půjde, zatím nechtěl komentovat.
Zájem podle informací Euro.cz projevily i stavební spořitelny. Účast potvrdila například Poštovní spořitelna nebo ČSOB. „V současné době zvažujeme, s jakou nabídkou se budeme moci do výběrového řízení přihlásit. Nemůžeme tedy zatím sdělit podrobnosti naší nabídky," uvedla Irena Zatloukalová z externí komunikace ČSOB. Přihlásit se chce také Česká spořitelna či Komerční banka.
Zajímá nás to
V tendru bude i Raiffeisen stavební spořitelna, potvrdil její mluvčí Tomáš Vašáry. Svou účast nevyloučila ani Českomoravská stavební spořitelna. „Prozatím nemáme k dispozici bližší informace o projektu, abychom byli schopni rozhodnout o dalším postupu. Nicméně energetické úspory, ekologie a podobná témata jsou otázky, které nás zajímají," řekl marketingový šéf ČMSS Rostislav Trávníček. Zájem naopak nemá Raiffeisenbank.
Státní dotace bude tvořit jen část ekologické investice, minimálně pět a maximálně padesát procent. Zbytek musí dát zájemce z vlastní kapsy a banky se už nyní předhánějí s nabídkami úvěrů. Přestože žadatel nebude muset být klientem peněžního ústavu, u kterého o podporu požádá, je reálné, že dotační program bude nakonec znamenat pro banky příliv nových zákazníků. Šéf fondu potvrdil, že s doplněním dotací o bankovní úvěry počítá.
Od státu mají ale poskytovatelé zakázáno účtovat si k dotacím jakékoli poplatky, nebo z nich jinak profitovat. Podmiňovat je nesmějí ani zřízením účtu. Avšak nabízet úvěry k tomuto příspěvku mohou. V rámcové smlouvě, kterou SFŽP zveřejnil na svých internetových stránkách, se totiž píše, že možnost banky poskytovat příjemcům dotace své služby není dotčena.
Náklady na poskytování podpor proplatí stát. Zároveň ale u vybraných bank uloží zelené miliardy určené na zmiňované dotace. „Výnos z těchto vkladů nám bohatě pokryje náklady, které zaplatíme bankám za administraci," zdůraznil Štěpánek.
Rozhodující kritérium volby finančního ústavu jsou náklady, které banka na poskytování vyčíslí. Jejich váha při rozhodování bude 70 procent. Druhým a posledním kritériem je počet pobočkových míst, které je zájemce schopen nabídnout.
Tři až osm společností
Finanční domy mají čas až do poloviny dubna, kdy končí možnost podávat nabídky na poskytování a propagaci těchto dotací. Šance je přitom vysoká, neboť ministerstvo životního prostředí prý určí minimálně tři a maximálně osm společností, jež budou dotace rozdělovat. Zažádat o dotaci mohou kromě fyzických osob také bytová družstva, sdružení vlastníků, města, obce nebo podnikatelé.
Účel dotace je striktně vymezen. Utrácet se bude moci za celkové zateplení domu, které povede k nízkoenergetickému standardu budovy, píše v podmínkách SFŽP. Podporovat chce také výstavbu v takzvaném pasivním energetickém standardu. Do třetí oblasti spadá instalace solárně-termických kolektorů na obytné budovy, výměna neekologických kotlů za nízkoemisní zdroje na biomasu nebo za vybraná tepelná čerpadla.
Pětadvacet miliard korun je podle ekonomů obrovský balík. Státní rozpočet to ale nebude stát ani korunu. Peníze na tyto účely totiž půjdou z prodeje emisních kreditů. Úřady je však zatím nemají. Navíc vzhledem k tomu, že 25 miliard korun by vyžadovalo investice dalších 50 miliard z kapes příjemců dotací, je otázka, zda jsou Češi schopni takový objem vyčerpat.
http://www.euro.cz/detail.jsp?id=13987
