Praha - Česká vláda má na podnikání špatný vliv a vůbec jej neusnadňuje. Kvůli tomu nemohu v Průhonicích prodávat lidem zmrzlinu, stěžuje si majitel firmy Agrofert Andrej Babiš.
Souhlasí s ním i šéf rodinného pivovaru Stanislav Bernard, podle kterého stát "buzeruje" podniky kvůli zbytečnostem, zatímco klíčové problémy neřeší.
Oba podnikatelé spolu s ekonomem Miroslavem Ševčíkem diskutovali tento týden na Vysoké škole ekonomické o tom, jak by měla v době krize vypadat správná hospodářská politika české vlády.
Pomocná ruka od státu chybí
"Já jsem si koupil před čtyřmi rokmi v Průhonicích na náměstí barák, kde jsem chtěl udělat cukrárnu, že tam budu lopatkou nabírat zmrzlinu lidem, když půjdou z parku," popisuje miliardář Babiš.
"Ale nemohu to udělat, protože jeden soused mě vypálil, druhý to blokuje a stát nám to neulehčuje, místo aby nás podporoval," pokračuje podnikatel.
Podrobnosti o cukrárně již nezmínil, zato vyjmenoval "klacky", o které podnikatelé v tuzemsku zakopávají: špatná vymahatelnost práva, byrokracie. Na vše je nutné mít razítka a povolení.
Vadí mu také nekvalitní dopravní infrastruktura. "Určitě bych ji dobudoval a je úplně jedno, kolik by to stálo, pokud vláda zvládne vybrat za jejich používání," komentuje šéf Agrofertu.
Vyhraněný názor má i na Brusel. "Evropa dělá všechno pro to, aby podnikání zničila," prohlásil Babiš. Poplatky za emise označuje za vyhozené peníze, protože "EU je ve znečišťování ovzduší papežštější než papež".
Více daní, méně peněz
Ševčík zase kritizuje, že většina vyspělých ekonomik (včetně Spojených států) přerozděluje stále větší podíl hrubého domácího produktu. Právě to je přitom podle něj základní příčinou korupce.
Děkan Národohospodářské fakulty na VŠE také během svého vystoupení připomněl, jak je scestné, když se snaží vláda vybrat více peněz tím, že zvyšuje daně.
Dopomáhá si čísly: Například výnos z DPH bude navzdory zvýšení spodní sazby činit namísto plánovaných 308 miliard jen něco málo přes 270 miliard korun.
Podle Ševčíka tedy jednoznačně platí Lafferova křivka, to znamená, že nárůst daňové zátěže negeneruje vyšší příjmy rozpočtu. Nepřímou úměru potvrzuje také skutečnost, že výnos daně z příjmu právnických osob se naopak od devadesátých let zvyšuje, ačkoliv klesají sazby.
Hlavně rovná písmenka
Bernard zvyšování daní podle svých slov ještě vcelku chápe. "Ale když už je to třeba, proč se to proboha děje na desetkrát," ptá se majitel pivovaru.
Na českém trhu mu vadí, že vláda a agentury, které platíme z veřejných peněz, se nestarají o to, o co by měly (například že není v alkoholu metanol), zatímco na jiných místech "buzerují" normální výrobce za to, že "mají na etiketě jedno písmenko o trochu větší".
Bernard se vrací k létu a jeho diskusi se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí na téma, zda má firma správně označený jeden ze svých výrobků.
"Děláme to tak patnáct roků a od inspekce jsme měli písemné stanovisko, že je to dobře. Když se ale redaktorka Hospodářských novin na správnost zeptala ředitele inspekce, odpověděl jí, že to budou muset ověřit," vzpomíná Bernard.
Řešením by podle trojice diskutérů bylo, kdyby stát fungoval podobně jako firma.
Nejvíce jasno má Babiš - funkce ministra by se měla zrušit. „Ředitel odboru tomu rozumí podstatně lépe než politická garnitura," věří totiž podnikatel.
Bernard ovšem upozorňuje, že klíčovou roli hraje kvalita vedení. "Kdyby se stala ta náhoda, že by tam byl někdo schopný, kdyby byl pořádný zákon o veřejné službě, kdyby se úředníci nestřídali jako ponožky, tak by samozřejmě bylo možné vést ministerstvo jako firmu," odhaduje majitel pivovaru.