Aeroflot vypadl, cena ČSA se může snížit, míní experti

Ekonomika Ekonomika
20. 4. 2009 18:21
Aeroflot vyřazen z boje od ČSA. Vydělá stát na prodeji?
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Největší letecká firma v Evropě proti velkému charterovému dopravci působícímu v Česku. Tak bude vypadat souboj o to, kdo získá České aerolinie.

Poté, co vláda dnes rozhodla o vyřazení Aeroflotu a Odienu z výběrového řízení, se ukazuje, že vyřazení z tendru zástupce ruské firmy až tak netrápí a Aeroflot o ČSA ztratil zájem. Odien zatím odmítl vyřazený komentovat, udělá to, až bude znát důvody, pro které ho vláda ze soutěže vyřadila.

Bylo by to riziko

„Aeroflot, po důkladném prozkoumání finanční a operační situace ČSA, usoudil, že by pro něj z tohoto výběrového řízení plynula nezanedbatelná rizika a významné finanční závazky a to v době světové finanční krize. Proto je rozhodnutí české vlády v souladu se zájmy managementu Aeroflotu," uvedl v prohlášení náměstek generálního ředitele firmy Lev Košljakov.

Právě to, že v tendru o nového vlastníka ČSA zůstaly už jenom dvě firmy, může podle analytiků ovlivnit cenu. Malý počet účastníků by tak mohl podle analytika společnosti Cyrrus Jana Procházky cenu snížit.

Odhady se sice pohybují od tří miliard do pěti miliard korun. Mluví se ale také o nulové hodnotě ČSA, na druhé straně někteří vládní politici uvažují až o deseti miliardách. Procházka přitom tipoval 4,5 miliardy. "Teď už je to utopie," uvedl podle ČTK.

"Už tam není konkurence, chybí tomu urychlovač. Pokud se cena sníží pod tři miliardy, nemělo by smysl ČSA prodávat," dodal.

To, že ČSA získá některá z firem, která provozuje leteckou dopravu, ale vítají zástupci odborů v ČSA.

Jenom letecké firmy

"Pro nás je to pozitivní zpráva. Chtěli jsme, aby postoupili dál letečtí dopravci, což Odien nebyl. Na problémy spojené s Aeroflotem jsme upozorňovali delší dobu," uvedl prezident odborové organizace pilotů CZ ALPA Filip Gaspar.

Kdo jsou postupující uchazeči:
    
 Air France-KLM je největším leteckým přepravcem v Evropě a třetím největším na světě z pohledu počtu přepravených cestujících.  Ve třetím čtvrtletí svého fiskálního roku měla firma provozní ztrátu 194 milionů eur (asi 5,2 miliardy Kč). Ve stejném období minulého roku měla společnost provozní zisk 311 milionů eur. Výsledky podle vedení podniku odrážejí prohlubující se hospodářskou krizi.

V lednu schválila správní rada obnovované italské letecké společnosti Alitalia prodej 25 procent firemních akcií do rukou Air France-KLM.

Travel Service je největším charterovým dopravcem v České republice. Vlastníkem je islandská společnost Icelandair Group (66 procent), dále Roman Vik a skupina Unimex Group, kterou vlastní Jiří Šimáně s Jaromírem Šmejkalem 
    
Unimex Group například ovládá provozovatele hobbymarketů OBI Global Stores nebo Travel Free, která provozuje síť prodejen na hraničních přechodech. Šedesát procent akcií vlastní Jan Šimáně, zbytek drží Jaroslav Šmejkal (podle společnosti Čekia)

 

Právě se děje

před 2 minutami

OSN má obavy desetitisíce Afghánců, v Laškargáhu by je mohly uvěznit boje s Tálibánem

OSN má velké obavy o bezpečnost desetitisíců obyvatel afghánského Laškargáhu, které by v tomto městě mohly uvěznit boje mezi vládními vojsky a islamistickým hnutím Tálibán. V New Yorku to dnes podle agentury Reuters uvedl mluvčí generálního tajemníka OSN Stéphane Dujarric.

Tálibán svou ofenzivu proti afghánské vládě zesiluje od dubna, kdy USA oznámily, že do září stáhnou z Afghánistánu své vojáky, čímž ukončí svou dvacetiletou vojenskou přítomnost v zemi.

"Od začátku roku konflikt v Afghánistánu přinutil skoro 360.000 lidí opustit domovy. Od roku 2012 bylo vysídleno zhruba pět milionů lidí," řekl Dujarric novinářům.

Boje jsou velmi intenzivní zejména v okolí města Herát, nedaleko západní hranice s Íránem, a v Kandaháru a právě v Laškargáhu na jihu země.

"Máme velké obavy o bezpečnost a ochranu lidí v Laškargáhu na jihu země, kde by boje mohly uvěznit desetitisíce lidí," řekl Dujarric. Doplnil přitom, že z provincií Hílmand a Kandahár byl hlášen nárůst počtu civilních obětí a destrukce civilních budov i kritické infrastruktury, včetně nemocnicí.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 21 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 36 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy