Praha - Na pár let nastal čas zakládat nové střední školy pro potomky takzvaných Husákových dětí, populačně silných ročníků ze 70. let minulého století. Neplatí to ale všude. V Praze, která nasává nové obyvatele jak z domova, tak ze světa, nebude ani v budoucích desetiletích o děti nouze. Avšak na Ostravsku, v dalších moravských krajích a na malých vesnicích jich bude po roce 2020 nedostatek.
Jako celek Česká republika nejen stárne, ale také se vylidňuje - do konce století má počet obyvatel podle demografů klesnout asi o tři miliony. Před politiky tak stojí trojice úkolů: pokusit se vymírání zpomalit, poohlédnout se po cizincích, kteří budou pro většinovou společnost přijatelní, a přispět k tomu, aby se na pracovním trhu jednou mohli uplatnit rovněž lidé starší 65 let, protože věk pro odchod do penze poroste za tuto hranici.
I tak se Česká republika do roku 2100 podstatně změní, protože nepříznivý populační trendje nezadržitelný. A navíc regionálně velice nerovnoměrný.
Na ulicích se pak téměř nepotkají děti, spíše než kočárky budou k vidění vozíčky starých lidí. Přibude i cizinců. Ovšem jejich příliv ze slovanského východu, hlavně z Ukrajiny, postupně ustane a tito příchozí splynou s okolím. Daleko více zde budou vedle Vietnamců žít i Číňané a v menším množství Arabové či lidé z černé Afriky.
Zájem o Česko nicméně nebude tak velký, v republice nebude tolik pracovních příležitostí. Průměrný věk populace - kolem 50 let - se promítne do celé ekonomiky, která ztratí dynamiku. Bude ale dál vcelku bez problémů fungovat a ani velké firmy z ní za levnější pracovní silou do světa neodejdou.
Úbytek tří milionů lidí do konce století bude asi stejným zásahem jako kdysi třicetiletá válka nebo odsun Němců po roce 1945. Po polovině století by totiž mělo každoročně mizet kolem 50 tisíc lidí ročně a teprve v jeho závěru se tempo poklesu sníží.
Výsledkem má být pouhých 7,7 milionu obyvatel v roce 2100, alespoň podle "střední" prognózy Českého statistického úřadu, která vychází z posledního sčítání lidu. Výzkumy budoucí populace pracují s více modely, ve všech se počítá s příchodem cizinců, jejichž počet se do roku 2100 odhaduje v intervalu od jednoho do dvou milionů.
Za hranicemi na tom budou podobně. Odhady OSN uvádějí, že Německo se za stejnou dobu smrští z 82 na 57 a Polsko z 38 na 26 milionů obyvatel.
Proč je Francie jednou z mála evropských zemí, které nevymírají? Co je základní příčinou domácích demografických problémů? Jaké tuzemské regiony čeká problém s vylidňováním? Nemohou se demografové znovu mýlit? A jak se stárnutí populace projeví v ekonomice? Čtěte v pokračování článku, který v plném znění najdete v týdeníku Ekonom.
Týdeník Ekonom je k dostání na obvyklých místech. Lze si jej přečíst také na internetu, na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.
