reklama
 
 

Ceny rostly nejvíce za posledních pět let, inflace loni dosáhla 2,5 procenta

AKTUALIZOVÁNO 10. 1. 2018
Celoroční inflace poprvé od roku 2012 přesáhla dvouprocentní cíl ČNB. Důvodem bylo především zdražování služeb a potravin, uvedli statistici. Svůj inflační vrchol už má Česko ovšem za sebou.

Praha - Ceny v Česku loni vzrostly meziročně o 2,5 procenta. Inflace tak byla nejvyšší za posledních pět let a poprvé od roku 2012 přesáhla dvouprocentní cíl ČNB. Důvodem bylo především zdražování služeb a potravin.

V závěru roku ovšem meziroční tempo růstu cen zpomalilo. V prosinci se inflace oproti předchozímu měsíci snížila o dvě desetiny procentního bodu na 2,4 procenta. Potvrzuje se tak tvrzení ekonomů, že Česko zažilo inflační vrchol stávajícího hospodářského cyklu loni v říjnu na úrovni 2,9 procenta.

"Ačkoli je česká ekonomika na vrcholu hospodářského cyklu a na některých místech se začíná přehřívat, v oblasti spotřebitelských cen je klid," říká hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.

Meziroční cenová změna vybraných položek v prosinci 2017
vejce 54,3 %
máslo 28,7 %
jogurty 21,4 %
mouka 13,5 %
ovoce 10,8 %
tuhá paliva 6,1 %
stravovací služby 4,4 %
lihoviny 3,3 %
nájemné 3,2 %
pohonné hmoty 1,5 %
vodné 1,2 %
stočné 0,4 %
elektřina 0,3 %
zemní plyn -0,8 %
pošta a telekomunikace -1,3 %
teplo a teplá voda -2,2 %
oděvy -2,3 %

Za prosincovým poklesem inflace bylo podle Českého statistického úřadu především pomalejší zdražování pohonných hmot a stravovacích služeb. Na cenách v pohostinství se projevilo mimo jiné i odeznívání vlivu elektronické evidence tržeb (EET). Předloňský prosinec byl totiž prvním měsícem, kdy byla EET pro restaurace povinná, na což jejich majitelé reagovali skokovým zvýšením cen.

Podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové se ale utlumení vlivu zavedení EET na inflaci neprojevilo celé. "Ceny v restauracích zmírnily tempo zdražování z 6,7 procenta v listopadu na prosincových 4,4, což je méně výrazný pokles, než by odpovídalo výpadku vlivu zavedení EET. Odeznění vlivu zavedení EET na ceny v restauracích bylo přetlačeno drahými potravinami a silnou domácí poptávkou," upřesňuje Zamrazilová.

Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly naopak stejně jako v předchozích měsících největší vliv ceny potravin. Například vejce zdražila oproti loňskému prosinci o více než 54 procent, čerstvé máslo o téměř 29 procent a jogurty o 21,4 procenta.

"Na jedné straně si spotřebitelé v prosinci opět připlatili za potraviny, na straně druhé něco málo ušetřili na oblečení a obuvi. Před svátky rovněž na chvíli zlevnil alkohol, avšak dá se předpokládat, že šlo jen o dočasný krok obchodů k podpoře prodeje před svátky," uvádí analytik ČSOB Petr Dufek.

Průměrná míra inflace:

Rok Inflace
2001 4,7 %
2002 1,8 %
2003 0,1 %
2004 2,8 %
2005 1,9 %
2006 2,5 %
2007 2,8 %
2008 6,3 %
2009 1 %
2010 1,5 %
2011 1,9 %
2012 3,3 %
2013 1,4 %
2014 0,4 %
2015 0,3 %
2016 0,7 %
2017 2,5 %

Mírné zpomalení inflace v závěru loňského roku podle ekonomů nic nezmění na tom, že centrální banka na svém únorovém zasedání zvýší svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 0,75 procenta. Právě od sazeb ČNB se odvíjí cena úvěrů pro firmy a domácnosti a také úročení vkladů.

Únorové zvýšení by bylo už třetím od loňského srpna. Do té doby držela ČNB úroky téměř pět let na historickém minimu 0,05 procenta. "K potřebě zpřísňovat měnové podmínky vede centrální banku přehřívání trhu práce či rezidenčních nemovitostí a výsledné cenové tlaky, jež byly v průběhu roku 2017 v české ekonomice patrné," říká hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Mírné zpomalení inflace v závěru roku ale dává podle Jáče centrálním bankéřům za pravdu v tom, že je při zvyšování úroků rozumné zachovat opatrný přístup.

Únorové zvýšení sazeb nebude v letošním roce jediné, odhadují analytici. Důvodem podle nich bude zejména to, že se inflace i v následujících měsících udrží nad dvouprocentním cílem ČNB. "Návrat inflace k dlouhodobému normálu umožňuje ČNB zvyšovat sazby. Loni zvedla sazby dvakrát, celkem o 0,5 procentního bodu. Letos očekáváme, že k tomuto kroku přikročí v každém čtvrtletí a na konci roku bude sazba činit 1,5 procenta," uvádí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera by se inflace letos měla držet v pásmu 2 až 2,5 procenta. Rizikem je podle něj ale rostoucí cena ropy, která se přiblížila hranici 70 dolarů za barel a je tak nejdražší od konce roku 2014. "Pokud by tato úroveň ceny ropy setrvala, znamenalo by to v následujících čtvrtletích postupně až dvouciferný růst cen pohonných hmot, který by mohl inflaci zvýšit až o půl procentního bodu," očekává Seidler.

Meziroční míra inflace

měsíc inflace
leden 2017 2,2 %
únor 2017 2,5 %
březen 2017 2,6 %
duben 2017 2 %
květen 2017 2,4 %
červen 2017 2,3 %
červenec 2017 2,5 %
srpen 2017 2,5 %
září 2017 2,7 %
říjen 2017 2,9 %
listopad 2017 2,6 %
prosinec 2017 2,4 %

autoři: Janis Aliapulios, Ekonomika | 10. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama