Novela zákona mimo jiné obsahuje i povinnost označovat budovy tak zvanými energetickými štítky neboli průkazy energetické náročnosti. Tato novinka má pomoci kupujícím či nájemcům zjistit, jaké má nemovitost provozní náklady na energie. Kromě lepší informovanosti by štítky měly zajistit i nižší spotřebu energií a snížení výdajů za ně.

Potenciální zájemci o nemovitost by si totiž logicky z několika podobných nabídek nemovitostí vybrali spíše tu méně energeticky náročnou. Povinnost zajištění energetického štítku bude mít stavitel, vlastník či společenství vlastníků nemovitosti, a to při její přestavbě, ale také při pronájmu či prodeji bytů. Pokud by majitel nemovitosti nepředal zájemci ještě před uskutečnění prodeje kopii energetického průkazu, platil by pokutu až 50 tisíc korun.

Největší domy jsou první na řadě

Postupně se budou zavádět štítky i na již postavených budovách, a to podle jejich velikosti mezi roky 2015 a 2019. Budovy s největší tzv. energeticky vztažnou plochou budou muset být opatřeny štítky jako první. Následovat budou ty menší. Problém může nastat ve chvíli, kdy majitel nebude mít ke své nemovitosti veškerou stavební dokumentaci. Náklady na energetické označení se pravděpodobně také odrazí na ceně nájmu či prodeje. Povinnost „štítkování" se vyhne třeba kostelům, kulturním památkám, rekreačním stavbám a průmyslovým provozům.

Novela se týká i měřičů tepla

Novela zákona, která prošla sněmovnou, ale obsahuje další povinnosti. Bytům s ústředním topením například ukládá povinnost mít od 1. ledna roku 2014 nainstalovaný měřič tepla. Pokuta 50 tisíc korun hrozí tomu, kdo neumožní instalaci měřiče nebo jeho kontrolu a údržbu. Náklady na zavedení měřiče ponese majitel nemovitosti.