Největší český sociolog města Jiří Musil zemřel

Věra Tůmová
18. 9. 2012 6:30
Sociolog města a bydlení evropského formátu Jiří Musil odešel ve věku 84 let

Praha - Česká sociologie města, architektury a bydlení přišla o svou vůdčí postavu. Vědec evropského formátu Jiří Musil zemřel 16. září 2012 ve věku 84 let. Tiskovou agenturu ČTK o tom informovala Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy, kde profesor Jiří Musil působil od devadesátých let minulého století.

Jedněmi ze stěžejních děl Jiřího Musila byly především publikace o sociologii města a sociologii bydlení. K těm významnějším patřila například už jedna z jeho prvních větších studií o potřebách bydlení a o bytové politice ve Velké Británii a tehdejším Československu. Tato srovnávací studie vyšla v nakladatelství University of Glasgow v roce 1966 v Londýně.

Jen o rok později již Jiří Musil u nás publikoval Sociologii soudobého města, která se pak na dlouhé roky stala stěžejním českým dílem pro generace sociologů města i urbanistiky. Další podobně významný titul, Sociologie bydlení, vyšel pak v roce 1971. Poté následovala řada dalších publikací, které vycházely nejen u nás, ale i v cizině.

Jak se rodí velkoměsta

Patrně poslední zásadní kniha, na které se Jiří Musil podílel, vyšla v roce 2002 ve spolupráci s Pavlou Horskou a Eduardem Maurem pod názvem Zrod velkoměsta. Musil se v tomto díle zabýval nejen vymezením pojmu urbanizace, ale i rozborem růstu měst za socialismu a v neposlední řadě pak i analýzou současného stavu toho, co se děje s českými městy dnes a co nás možná čeká v budoucnu.

„Obecným rysem procesů urbanizace v postkomunistických zemích střední a východní Evropy je rozvoj těch měst a regionů, které se nacházejí v západních oblastech těchto států anebo blízko hranic se zeměmi-členy Evropské unie. Významnou roli přitom hraje skutečnost, zda jde, či nejde o města na hlavních dopravních tazích spojujících západní Evropu s danou zemí," konstatuje Jiří Musil ve Zrodu velkoměsta a uvádí jako příklady takovéhoto rozvoje Poznaň, Gyor, České Budějovice a některé jihozápadní okresy České republiky.

Vývoj ve zmíněných regionech může v budoucnu přinést podle Jiřího Musila celou řadu překvapení. Podle něj je tak například možné, že regiony, které kdysi patřily mezi hospodářsky upadající, se mohou v budoucnu stát oblastmi rozvoje a růstu právě díky radikální změně geopolitické situace a díky novým nárokům na místa nových investic, zdůrazňujícím dobrou kvalitu prostředí či kvalifikovanou strukturu pracovních sil.

Spolupráce napříč obory

Své hluboké porozumění problematice urbanismu, bydlení a architektury Jiří Musil budoval řadu let. Působil například ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury a po roce 1989 i na Fakultě architektury Českého vysokého učení technického.

Díky letité spolupráci s demografy, urbanisty i architekty Jiří Musil dokázal důmyslně propojit sociologii i s těmito dalšími obory. K jeho nejnavštěvovanějším přednáškám na humanitních i technických fakultách patřila právě sociologie města. Současné mladé generace vědců pak významně ovlivnil i jako ředitel Sociologického ústavu Akademie věd a předseda Evropské sociologické společnosti. Jeho vliv na vědeckou komunitu byl zásadní nejen v Česku, ale minimálně i v sousedních zemích.

Jiří Musil byl s filozofem a sociálním antropologem Ernestem Gellnerem totiž jednou ze zakladatelských osobností Středoevropské univerzity v Praze, kde v devadesátých letech tato škola také působila. Učil na ní později i v Budapešti a také ve Varšavě, kde se více zaměřovali právě na sociologii města a urbanismu.

V posledních letech Jiří Musil intenzivně spolupracoval s Centrem pro sociální a ekonomické strategie při Fakultě sociálních věd UK, včetně řízení rozsáhlého projektu věnovaného sociální soudržnosti.

Žák Jana Patočky

Jiří Musil byl jedním z posledních absolventů oboru sociologie a filozofie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy po druhé světové válce, než komunistický režim tyto obory potlačil. Jeho učitelem byl i známý český filozof Jan Patočka. Nejen díky jeho vlivu pak i Jiří Musil sám působil na české i zahraniční studenty jako velká autorita a člověk vysokých morálních kvalit. Svůj maximálně precizní a profesionální přístup přitom celoživotně projevoval nejen ve své práci, ale i ve vztahu k mladším kolegům a studentům, se kterými vždy ochotně spolupracoval na řadě projektů.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Hasiči řeší úhyn ryb v řece Moravě, žádné škodliviny ve vodě neobjevili

Hasiči v sobotu dopoledne vyjeli do Uherského Hradiště kvůli úhynu ryb v řece Moravě. Jde o území od mostu spojujícího Uherské Hradiště se Starým Městem po místní část Štěpnice. V řece se vyskytuje blíže neurčený počet ryb různých velikostí a druhů, sdělil mluvčí hasičů Roman Žemlička. Testy podle něj vyloučily škodliviny ve vodním toku.

"Na místě byl zástupce životního prostředí a státního podniku Povodí Moravy. Na místě byly provedeny testy, které potvrdily normální obsah kyslíku a vyloučily škodliviny ve vodním toku," uvedl Žemlička.

Podobný úhyn ryb, zejména pstruhů, zaměstnal hasiče také na Prostřední Bečvě na Vsetínsku tento pátek. Domnívají se, že důvodem by mohla být zvýšená teplota vody. Výsledky testů budou známy až později.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na D1 na Benešovsku zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, tvoří se kolony

Na dálnici D1 na Benešovsku v sobotu zkomplikovaly provoz dvě hromadné nehody, které se staly kolem 29. kilometru ve směru na Prahu. Obešly se bez vážných následků, dálnice je průjezdná, ale tvoří se kolony, řekla policejní mluvčí Michaela Richterová.

Podle prvotních informací jde o dvě nehody zhruba po čtyřech autech. "Jsou to všechno ťukance, není tam žádné zranění, maximálně nějaké lehčí. Dálnice není uzavřená, ale samozřejmě se tvoří kolony. Provoz je tam komplikovaný," uvedla mluvčí kolem 12:30.

Zdroj: ČTK
Další zprávy