Brno - V posledních čtyřech letech ceny starších bytů v Česku v každém dalším čtvrtletí setrvale klesají. Potvrzují to nezávisle na sobě jak aktuální data Institutu regionálních informací (IRI), tak i výsledky Českého statistického úřadu (ČSÚ) z druhého zářijového týdne.
Obě instituce přitom mají odlišnou metodiku posuzování cen nemovitostí. IRI sleduje vývoj tržních cen bytů jen ve vybraných městech České republiky, a to podle cen, které jsou publikované v inzerci v tisku a na internetu. ČSÚ pak vyhodnocuje nejen tyto nabídkové ceny, ale zjišťuje i skutečné ceny nemovitostí z daňových přiznání.
Pokles cen bytů i nájmů
Pokles cen starších bytů i tržního nájemného tak pokračoval podle průzkumu IRI během třetího čtvrtletí letošního roku ve většině krajských měst České republiky. „Byty ve většině krajských měst dále zlevňovaly, pouze v Jihlavě a Olomouci se ceny standardních bytů mírně zvýšily," uvádí výsledná zpráva.
Podle analytiků IRI se navíc ani minimálně do konce letošního roku žádné dramatické změny neočekávají.
V Praze se dal během minulých tří měsíců koupit průměrný starší byt za 2,566 milionu korun, což je ve srovnání s předchozím obdobím o 1,2 procenta méně. Tento rozdíl je však možné podle IRI chápat spíše v rámci statistické chyby.
Za průměrný byt se přitom v analýze IRI považuje starší byt I. kategorie po částečné rekonstrukci o velikosti 68 metrů čtverečních v běžné, nikoliv v okrajové lokalitě.
Podle průzkumu IRI by tak podobný byt v Brně stál dva miliony korun. V Hradci Králové, který náleží také k nejdražším krajským městům z hlediska cen bytů, by přišel takovýto téměř sedmdesátimetrový byt na 1,615 milionu korun.
Obdobný plzeňský a olomoucký byt by se s cenou blížil 1,5 milionu korun. Byt v Pardubicích by se dal pořídit za 1,437 milionu korun a v Karlových Varech za zhruba 1,4 milionu korun. Nejlevněji by bylo možné pořídit byt o sledovaných parametrech v Ústí nad Labem, kde by na něj „stačilo" jen 700 tisíc korun.
Největší změny
Ceny starších bytů od května do srpna nejvíce poklesly v Pardubicích (o čtyři procenta) a v Liberci (o 3,9 procenta). Ceny bytů podle odborníků nerostou zejména v důsledku poklesu poptávky, pro kterou jsou dominantními faktory pokles reálných příjmů domácností a střízlivější očekávání jejich příjmů.
"V úvahu je nutno vzít i skutečnost, že reálný pokles cen a nájmů je po započtení inflace ještě vyšší. I přes dlouhodobě nízké úrokové sazby u hypoték nemůže budoucí výhled vývoje počítat s prorůstovými impulsy jako v minulosti, naopak lze očekávat vyšší zdanění a snížení výdajů státu na straně příspěvků na bydlení, tedy tlak na pokles cen je stále silný," poznamenává jednatelka IRI Milada Kadlecová.
