Praha - Už teď je jasné, že Česko kvůli Brexitu - tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie - bude přicházet o miliardy korun ročně. Důvodem přitom nebude výpadek ve vzájemném obchodu. Česko mnohem více zasáhne, že Velká Británie přestane přispívat do rozpočtu EU.
"Velká Británie se v roce 2014 podílela na příspěvcích do evropského rozpočtu zhruba deseti procenty. I po odečtení peněz, které z něj získala zpět, je řeč o více než sedmi miliardách eur ročně. To je podstatná částka, a jestliže se zmenší, může dojít k určitému přerozdělení," řekl ředitel Citibank pro Česko a Slovensko Michal Nebeský na pondělní konferenci nazvané Dopady Brexitu (nejen) na byznys.
Podle Nebeského by to bylo riziko především pro země, které jsou čistými příjemci peněz z EU, tedy i Česko. Totéž tvrdí i státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
"Kdyby současné období trvalo déle než do roku 2020, šlo by o desítky miliard korun. O novém období od roku 2021 se ale ještě jedná, takže ten skutečný dopad bude nižší. Pokud chcete číslo, půjde o několik miliard korun ročně," odhadl Prouza.
Upozornil ale, že důvodem nižších čistých příjmů Česka z rozpočtu EU nebude jen Brexit, ale také fakt, že Česko bohatne a postupně ztrácí nárok na část evropských peněz určených na takzvanou kohezi, tedy soudržnost.
Výpadek vzájemného obchodu české firmy podle Prouzy tolik nepoškodí. I v případě, že by si nenašly žádnou náhradu za britský trh, zpomalilo by to růst českého HDP o pouhou čtvrtinu procentního bodu a propad počtu pracovních míst by činil jen několik set, tvrdí Prouza.
Občané Velké Británie si sice v referendu 23. června odhlasovali odchod z Evropské unie, jejich země ale zatím žádost o vystoupení nepodala. Začátek vyjednávání o podobě budoucích vzájemných vztahů včetně těch ekonomických se tedy odkládá.
"Teď je primárně na Britech, aby řekli, jakou mají ambici. Země sedmadvacítky nebudou Velké Británii něco nabízet, Britové musejí nejdříve říci, co chtějí, a pak se můžeme bavit o tom, jakou to má cenu," řekl Prouza.
Podle něj Britové proces, který bude trvat nejméně dva roky, zahájí nejdříve v září nebo v říjnu.
Nejdřív rozvod, až pak nová dohoda
Poté, co Britové oficiálně oznámí, že chtějí z EU odejít, začne kromě samotného procesu vystoupení také vyjednávání o tom, jaký bude vztah Velké Británie s EU dál.
"Jsou to dva oddělené procesy. Nejdříve musí být dotažen ten rozvod a teprve potom se uzavře nová dohoda. Chvilku tedy bude Velká Británie třetí zemí bez speciálních povinností a výhod," řekl státní tajemník.
Podle advokátky Hany Čekalové z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs nebudou moci vzájemné vztahy Velké Británie s Evropskou unií vycházet ani z jednoho ze dvou hlavních modelů, které dnes používají státy stojící mimo EU.
"Švýcarský model je založen na zhruba 120 bilaterálních smlouvách. Takové množství dohod není možné za dva roky stihnout uzavřít. Norský model pak mimo jiné stojí na přispívání do rozpočtu EU. Zastánci Brexitu v kampani před referendem ale platby do EU odmítali," řekla Čekalová.
Zkušenosti s Grónskem
Změnám se nevyhnou ani evropské instituce, ve kterých je Velká Británie zastoupena. Podle proděkana Právnické fakulty Univerzity Karlovy a zároveň vedoucího katedry evropského práva Michala Tomáška možná budou chtít některé členské země v souvislosti s Brexitem vyvolat diskusi o tom, zda jsou v Evropském parlamentu a Radě EU dostatečně zastoupeny.
Tomášek také připomněl, že EU už má zkušenosti s vystoupením územních celků například v podobě Grónska. Zatím ale šlo vždy o území spravovaná suverénním státem, nikoli o členskou zemi samotnou.
Otázkou, která po Brexitu zůstává, je také to, jak bude v projektu Evropské unie pokračovat zbylých 27 členů. Podle státního tajemníka Prouzy by si Česko mělo v této souvislosti uvědomit, že je součástí EU.
"Evropa jsme i my. To je věc, na kterou zapomínáme. My se často vnímáme jako ti úspěšní a hodní, a Brusel jsou ti zlí. Pak se nám to vrací v nedůvěře a v tom, že nás řada partnerů nebere vážně," řekl Prouza.
