Praha - Minimální mzda by se podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) měla od ledna 2017 zvýšit aspoň na 11 tisíc korun. Zmínil to jako jeden z plánů na příští rok, napsal server iDnes.cz. Svaz průmyslu a dopravy snahy o další zvyšování odmítá, označil je za "předvolební populistický krok". Od ledna se nejnižší výdělek zvýší z nynějších 9200 na 9900 korun. Podle výsledků nedávné analýzy může mít výrazný růst minimální mzdy ale i negativní dopady.
"Povedeme důležitou debatu o dalším růstu minimální mzdy. K Novému roku 2017 by se měla podle mého názoru zvýšit alespoň na 11 tisíc hrubého, abychom splnili závazek z našeho vládního programu," uvedl Sobotka.
Vláda se v koaliční dohodě a programovém prohlášení zavázala, že by se nejnižší výdělek měl postupně přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy. Ta letos ve třetím čtvrtletí podle statistiků dosáhla 26 072 korun. Dvě pětiny tak odpovídají 10 429 korunám.
Kabinet letos rozhodl o zvýšení minimální mzdy o 700 korun. Od ledna se tak dostane z 9200 na 9900 korun. Odbory požadovaly přidání o tisíc korun, zaměstnavatelé se klonili k 500. Odboroví předáci už dřív řekli, že pokud bude vláda dál zvedat minimální mzdu dosavadním tempem, svůj slib nesplní a měla by to voličům vysvětlit.
Naopak Svaz průmyslu a dopravy snahu o další zvyšování odmítá. Podle šéfa svazu Jaroslava Hanáka by minimální mzda měla růst podle vývoje průměrné mzdy a HDP. Přidávání by se prý mělo nastavit tak, aby nebylo zneužitelné politicky. "Už máme dost toho, aby nějaký politik vystřeloval nějaké částky," uvedl Hanák.
Aby se minimální mzda zvedla aspoň na 11 tisíc korun, musela by růst přinejmenším o 1100 korun. V minulosti už vlády rozhodly o tom, že se nejnižší výdělek zvyšoval dvakrát ročně. Například mezi lednem 2000 a 2001 se upravil celkem o tisícikorunu - od ledna a od července po 500 korunách. Mezi lednem 1998 a červencem 1999 poskočila minimální mzda dokonce o 36 procent - z 2650 na 3600 korun.
O nutnosti výraznějšího růstu před pár týdny mluvila i ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní je nutné prohloubit rozdíl mezi nejnižším výdělkem a dávkami, aby se víc vyplatilo pracovat. Dosavadní poměr minimální mzdy k té průměrné označila ministryně za "jednu z několika ostud" Česka. Sobotka nedávno řekl, že vláda může výraznějším zvyšováním minimální mzdy tlačit i na citelnější růst ostatních mezd v zemi.
Právě na to upozorňovali už dřív zaměstnavatelé. Při zvýšení minimální mzdy musejí totiž zvednout i ostatní tarify. Stěžovali si, že některá odvětví se teprve vzpamatovávají z krize a na výraznější přidávání nemají.
Podle analýzy, kterou si nechaly odbory vypracovat, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analytiků vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.
