Sazbu, která platí pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry, stanovuje pravidelně každé čtvrtletí s účinností za rok. Dnes zveřejněné rozhodnutí je tedy platné od 1. ledna 2020.
Důvodem změny sazby je rostoucí zranitelnost bankovního sektoru vůči případnému zhoršení ekonomické situace, což ukázaly analýzy České národní banky (ČNB). Od ledna 2019 činí sazba 1,25 procenta a od července 2019 pak 1,5 procenta.
V případě, že by pokračovala vysoká dynamika poskytování úvěrů, zvyšovala se rizika spojená s financováním nákupu realit a dále by narůstala zranitelnost bankovního sektoru, je ČNB připravena sazbu dále zvyšovat. Pokud by naopak došlo k obratu ve finančním cyklu a nadměrnému zhmotňování přijatých rizik, ČNB sazbu bez prodlení sníží nebo úplně rozpustí," uvedla ČNB v dnešní tiskové zprávě.
Zároveň centrální banka uvedla, že současné doporučené limity pro hypoteční úvěry považuje za postačující a nepovažuje za nezbytné je zpřísnit. Celková rizika spojená s poskytováním hypoték se totiž podle ČNB dále nezvýšila.
ČNB proticyklickou kapitálovou rezervu využila poprvé na konci roku 2015, kdy ji s platností od 1. ledna 2017 stanovila na 0,5 procenta. V květnu 2017 pak rozhodla o zvýšení sazby na jedno procento, a to od 1. července 2018. Následně v prosinci 2017 znovu zvýšila sazbu na 1,25 procenta s platností od ledna 2019. K poslední změně sazby přistoupila centrální banka 17. května 2018, kdy bankovní rada sazbu zvýšila na 1,5 procenta s platností od 1. července 2019.
Rezervu by měly banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky. Efektem může být zpomalení růstu úvěrů.
Momentálně si prostřednictvím této rezervy prostředky stranou odkládají podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy banky jen ve třech dalších zemích Evropské unie, a to ve Švédsku, na Slovensku a ve Velké Británii.
"Všechny ostatní státy EU nyní aplikují nulovou sazbu proticyklické kapitálové rezervy. Od přelomu roku a dále v roce 2019 ovšem její kladnou nenulovou úroveň začne uplatňovat Bulharsko, Dánsko, Francie, Irsko a Litva. Česká republika však bude mít příští rok druhou nejvyšší sazbu proticyklické rezervy v EU, po Švédsku," uvedl Kovanda.
Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV). Vedle toho existují kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva.
ČNB dnes zároveň informovala, že od příštího roku změní načasování zveřejnění Zprávy o finanční stabilitě a dokumentu Rizika pro finanční stabilitu a jejich indikátory.
Od května 2019 centrální banka zveřejní rozhodnutí bankovní rady o nastavení proticyklické rezervy nebo dalších obezřetnostních nástrojů tiskovou zprávou v den projednání bankovní radou a komentovat je bude tentýž den na tiskové konferenci guvernér ČNB.
Poprvé se tisková konference uskuteční 23. května 2019 a následně 28. listopadu 2019. S odstupem dvou týdnů, tedy 11. června a 13. prosince, pak ČNB vydá celé znění dokumentů a nově také zápis z jednání bankovní rady o otázkách finanční stability.
