Praha - Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) není s dnešním jednáním o kůrovcové kalamitě spokojen, podle něj stát zaspal a dostatečně nejednal. Chce svolat další poradu i se zástupci společností, které by přebytečné vytěžené dřevo skladovaly, případně přepravovaly.
Státnímu podniku Lesy ČR navíc podle něj chybí zhruba 2000 lidí, kteří by stromy se škůdcem káceli. Stav krize zatím vypisovat ale nechce, řekl dnes novinářům.
Podle ministra životního prostředí v demisi Richarda Brabce (ANO) stát čelí zatím největší kůrovcové kalamitě od dob Marie Terezie. Na vině je podle Babiše bývalé vedení ministerstva zemědělství, které nedostatečně komunikovalo s ostatními resorty a nechalo situaci dojít až do současného stavu. V koaliční vládě ČSSD, ANO a KDU-ČSL byl ministrem zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Státní Lesy žily vlastním životem
Jurečka podle Babiše loni přišel v září na vládu, kde dostal pověření, aby zajistil součinnost ministerstva dopravy nebo průmyslu a obchodu, což se však nestalo.
Podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) měl tuto činnost na starost stávající náměstek pro lesní hospodářství Patrik Mlynář. Milek se ho ale následně částečně zastal. Podle něj se Mynář začal věnovat Lesům ČR řádně až na začátku letošního roku. Do té doby podle Milka "žily svým vlastním životem".
"Dělali jsme dost opatření - v rámci legislativy a personálního obsazení jsme dělali maximum možného," dodal současný první místopředseda lidovců. Státní podnik Lesy ČR byl za něj personálně posílen, zmenšily se revíry, aby lesní pracovníci mohli lépe sledovat kvalitu porostů. Toto a další opatření, například zvýšená instalace otrávených lapačů na kůrovce, podle něj stála stamiliony korun. Navíc přestaly státní podniky těžit dřevo podle plánů těžby, ale začaly těžit pouze kalamitní dříví.
Babiš chce v dohledné době svolat další poradu, na kterou by se dostavili i zástupci Asociace krajů ČR, ČD Cargo nebo SŽDC. Problémem podle něj bude i odbyt dřeva, který by stát měl řešit.
Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v zemi. V poslední době čelí kritice za to, že zanedbaly preventivní opatření proti šíření kůrovce. Kůrovcová kalamita se zejména na východě země stále zvětšuje. Je to mimo jiné důsledek sucha posledních let. Milek v pátek odvolal generálního ředitele podniku Daniela Szóráda. Szórád už dříve odmítl, že by kvůli jeho řízení státní podnik nezvládal likvidaci kůrovcové kalamity.
Problém se podle něj netýká pouze porostů ve správě Lesů ČR, ale všech vlastníků lesů hospodařících v obdobných podmínkách, a to i v sousedních zemích. Podle současných ministrů ale národní parky, které spravuje ministerstvo životního prostředí, ani Vojenské lesy a statky pod ministerstvem obrany problémy s kůrovcem nemají.
Podle Milka je jedinou možností, jak sehnat více lidí do lesnictví, zjednodušit příjem zahraničních dělníků z Ukrajiny, Běloruska a ze Srbska.
Lesům ČR v letošním prvním čtvrtletí klesl hrubý zisk meziročně o 27 procent na 1,25 miliardy korun. Do zisku i tržeb se podle podniku negativně promítlo významné snížení cen dřeva. Milek řízením podniku pověřil dosavadního ředitele lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáše Pospíšila.
Stát může podle novelizované vyhlášky, která platí od pátku, postupovat u kůrovce podle krizového zákona, například vyhlásit krizové stavy v jednotlivých regionech. Pokud by krizový stav byl vyhlášen, zjednodušilo by to zadávání zakázek a lesníci by mohli mít také snazší přístup do lesů přes cizí pozemky.
Babiš byl do loňského února majitelem koncernu Agrofert, poté ho převedl do svěřenských fondů. Jednou z hlavních tuzemských dřevařských společností je Uniles, součást koncernu. Uniles se potýká s výrazným převisem nabídky dřeva nad poptávkou a nedostatkem pracovníků. Loni hospodařil se ztrátou 22 milionů, což je při srovnatelných tržbách hospodářský výsledek po zdanění o 34 milionů horší než v roce 2016, uvedl na konci dubna její ředitel Petr Jelínek.
Podle v pátek odvolaného ředitele Szóráda trvá chřadnutí lesů spojené s kůrovcovou kalamitou od 90. let, přičemž se zvětšuje s rostoucími klimatickými extrémy. Nasazená obranná opatření proti kůrovci jsou podle něj na hraně toho, co lze zvládnout. Szórád v pondělí připomněl, že kalamita kůrovce je i v sousedních středoevropských zemích.
Potvrzují to data Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM), podle kterých loni v ČR připadlo na jeden hektar smrkového lesa 2,88 metru krychlových kůrovcové těžby. Na Slovensku to bylo šest metrů krychlových, v Polsku 2,5 metru krychlových, v Bavorsku 3,27 metru krychlových a v Rakousku 2,06 metru krychlových.
Jurečka kritiku odmítá
Bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL) kritiku premiéra v demisi Andreje Babiše odmítá.
"Když jsem ten argument slyšel, tak jsem se jen trpce pousmál. Od roku 2015 jsem několikrát přinášel na vládu materiál, který se týkal kalamitní situace v lesích - nejenom v Lesích ČR jako státního podniku, ale lesích obecně. A přiznám se, nepamatuji si nikdy připomínku z úst pana ministra financí Babiše," uvedl Jurečka.
Podle něj ani dnes kritický ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO), který už působil v předchozí vládní koalici ČSSD, ANO a KDU-ČSL, materiál nikdy nerozporoval.
"Dělali jsme dost opatření - v rámci legislativy a personálního obsazení jsme dělali maximum možného," dodal Jurečka, současný první místopředseda lidovců. Státní podnik Lesy ČR byl za něj personálně posílen, zmenšily se revíry, aby lesní pracovníci mohli lépe sledovat kvalitu porostů. Toto a další opatření, například zvýšená instalace otrávených lapačů na kůrovce, podle něj stála stamiliony korun. Navíc přestaly státní podniky těžit dřevo podle plánů těžby, ale začaly těžit pouze kalamitní dříví.
"Překvapuje mne, že přichází nějaká kritika, navíc půl roku po fungování vlády se vzbudili pánové," dodal. Svého nástupce Jiřího Milka (za ANO) upozorňoval na to, že lesnické problémy se musí řešit prioritně, dodal. "Nepamatuji si, že by pan ministr za poslední tři měsíce něco udělal - ani nebyl na vedení Lesů ČR," řekl Jurečka. Poprvé podle něj přijel Milek na jednání vedení státní podniku až nyní v pondělí po odvolání generálního ředitele podniku Daniela Szóráda. Tehdy pověřil řízením podniku Tomáše Pospíšila.
Jurečka také chtěl přivést do českého zemědělství, potravinářství a lesnictví několikanásobně více lidí, než pak vláda schválila. Podle něj šlo o kompromis, když se ministři dohodli na zrychlení příjmu 1500 pracovníků z Ukrajiny.
